Paříž, Grenoble, Bordeaux, Kassel, Hamburk, Lugano, Olomouc – také tato města zdobí díla sochaře Ivana Theimera. Výčet evropských galerií, které olomouckému rodákovi žijícímu od roku 1968 ve Francii a v Toskánsku uspořádaly výstavu nebo jeho dílo zakoupily do sbírek, by byl také velmi dlouhý. Skvělý dar k autorovým sedmdesátinám připravilo Muzeum umění Olomouc. Ivanu Theimerovi nyní uspořádalo velkou výstavu s názvem Via Lucis.
Akvarely, scénické návrhy, deníkové záznamy a zejména plastiky si mohou prohlédnout návštěvníci Arcidiecézního muzea od 25. září, a to jak v Galerii, která je určená pro krátkodobé výstavy, tak vůbec poprvé v historii muzea i mezi díly starých mistrů ve stálé expozici. Téma výstavy se ve čtvrtek prolne také s jinou významnu akcí, a to festivalem světla a videomappingu VZÁŘÍ.
Význam tvorby olomouckého rodáka Ivana Theimera podle kurátorky výstavy Giny Renotière překračuje již několik desetiletí hranice České republiky. „Autor žije od roku 1968 ve Francii a v Toskánsku. Jeho díla patří ke stěžejním akvizicím mnoha světových muzeí a galerií a věhlas jeho tvorby potvrdila řada veřejných realizací na prestižních místech Evropy,“ upozornila historička umění a vyzdvihla například Theimerův velkolepý monument oslavující Deklaraci lidských a občanských práv člověka a občana, který se tyčí na Martových polích v Paříži. „Tento jedinečný památník nelze minout, a to nejen kvůli jeho velikosti, stejně jako například sochu Heinricha Heina v Hamburku. V rodné Olomouci je pak Ivan Theimer samozřejmě znám zejména díky Ariónově kašně na Horním náměstí z roku 2002,“ dodala Renotière.
Výstava v Olomouci je rozdělena do dvou částí. V Galerii návštěvníci uvidí jeho akvarely z cest, scénické návrhy, deníkové záznamy a fotodokumentaci veřejných realizací. „Akvarely vznikaly na cestách nejen po Itálii a Francii, ale i ve vzdálenějších a exotičtějších zemích – Indii, Tibetu, Maroku, Bhútánu nebo Číně,“ přiblížila Renotière. Práci pro divadlo výstava představí kostýmními a scénografickými návrhy, které Theimer připravil pro režiséra Davida Radoka a jeho inscenace oper Lazebník sevillský, Popelka, Don Giovanni nebo Julius Caesar v Göteborgu, Kodani nebo na festivalu v Aix-en-Provence.
Výstava nemůže pominout ani velké veřejné realizace, které sochaře proslavily po celé Evropě. „Zřejmě nejznámější oblast tvorby autorovy divákům představíme díky skutečně velkorysému daru jeho přítele Edouarda Rosenblatta, který našemu muzeu věnoval kompletní rozsáhlý archiv Theimerova díla, obsahující nejen fotodokumentaci, skici, kresby a novinové články, ale také 300 hodin filmového materiálu,“ upozornil na nevídanou vstřícnost ředitel muzea Michal Soukup. Druhá část Theimerovy „cesty světla“ se odehrává ve stálé expozici Arcidiecézního muzea, mezi díly starých mistrů. Zde budou podle Soukupa instalované sochy. „Prostory stálé expozice využijeme pro aktuální výstavu vůbec poprvé, ale ve spojení s Ivanem Theimerem je to přímo žádoucí. Vždy se totiž hlásil k historickým inspiračním zdrojům a jeho sochy díla starých mistrů často tematicky rozvíjejí,“ vysvětlil Soukup a dodal, že nejrozměrnější, více než třímetrová a 365 kilogramů vážící plastika Želva se stélou z roku 1996 bude umístěna na muzejním nádvoří.
Instalace soch ve stálé expozici není jedinou premiérou, kterou muzeum s Theimerovou výstavou spojilo. Poprvé se také ve výtvarný ateliér pro děti i dospělé promění salónek v prvním patře, který dosud sloužil především jako šatna pro účinkující. „Výtvarná akce pro malé i velké je inspirovaná oblíbeným motivem díla Ivana Theimera, želvou. Návštěvníci mají za úkol nakreslit, namalovat nebo vymodelovat želvu a my potom z výtvorů vybereme nejlepší a odměníme,“ uvedl lektor Marek Šobáň.
Při příležitosti Theimerovy výstavy muzeum poprvé výrazně využije i dlouhodobé spolupráce s festivalem světla a videomappingu VZÁŘÍ. Součástí vernisáže totiž bude videoprojekce na fasádu Arcidiecézního muzea inspirovaná Theimerovou tvorbou. V rámci festivalu bude ve dnech 25. - 27. září rovněž slavnostně nasvícená Ariónova kašna na Horním náměstí.
Součástí rozsáhlého projektu je i dokumentární film Via Lucis, který v koprodukci Muzea umění Olomouc a České televize natáčel režisér Theodor Mojžíš na všech místech významných realizací Ivana Theimera. Dokument odvysílá na přelomu listopadu a prosince Česká televize, ve slavnostní předpremiéře jej mohou zájemci zhlédnout 26. listopadu v sále Mozarteum.
Výstava Via Lucis bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 25. září, hned v pátek 26. září od 17 hodin muzeum pořádá komentovanou prohlídku se samotným autorem. Zatímco část výstavy v Galerii potrvá jen do 16. listopadu, sochy ve stálé expozici zůstanou až do konce května příštího roku.
Komentáře
Lsrlkk hvcjju