Jen čtyři tuzemské univerzity se probojovaly do mezinárodního žebříčku vysokých škol CWUR (Center for World University Rankings) 2016. V porovnání s předchozím rokem si z nich nejvíce polepšila Univerzita Palackého (UP), která v národním srovnání skončila druhá za Univerzitou Karlovou. Meziročně poskočila o 66 příček a za sebou nechala ČVUT i Masarykovu univerzitu.

Rektor Jaroslav Miller považuje vzestup univerzity v mezinárodních hodnoceních za logický důsledek mnoha změn, které se na olomoucké akademické půdě v posledních letech udály.

„To se týká nejenom oblasti výzkumu a výuky, ale také investic do lidí, internacionalizace, spolupráce s průmyslem, mezinárodní propagace nebo aktivního působení ve veřejném prostoru. Moderní výzkumná infrastruktura pořízená z evropských zdrojů nám nepochybně pomáhá, ale sama o sobě nás nespasí. Pro mne osobně jsou výsledky hodnocení jistým zadostiučiněním, protože řada strukturálních reforem se obvykle neprosazuje lehce,“ komentoval výsledky rektor. Připomněl, že zlepšující se výsledky v žebříčku CWUR zdaleka nejsou výjimkou. „Nedávno oznámené hodnocení takzvaného Leidenského žebříčku a další naznačují, že jsme se vydali správnou cestou,“ doplnil.

Ve světovém žebříčku, který sleduje tisíc vysokých škol ve světě, patří olomoucké univerzitě 658. pozice. Loni byla 724. Univerzita Karlova obsadila 266. příčku, ČVUT je 663. a Masarykova univerzita na 731. místě. Žebříček hodnotí univerzity zejména na základě jejich úspěchů ve vědě a výzkumu. Vychází primárně z databází společnosti Thomson Reuters a sleduje data až deset let dozadu. Tabulky najdeteZDE.

UP je nejlepší v patentech

Nejstarší moravská univerzita zlepšila své umístění hned v několika indikátorech. V porovnání s ostatními českými „konkurenty“ si nejlépe vede v počtu mezinárodních patentů, díky čemuž obsadila 507. pozici ve světě. Největší meziroční posun, o 75 míst, zaznamenala v indikátoru sledujícím články, které patří v daném oboru k nejcitovanějším. Výrazného posunu dosáhla UP i v kategorii Broad Impact, která sleduje h-index, tedy citační ohlas vědeckých článků publikovaných akademiky. V této kategorii je UP v národním srovnání na druhém místě spolu s ČVUT (588. místo). Brněnská Masarykova univerzita figuruje o 73 míst níže. Podle hodnocené CWUR olomoucká univerzita zvýšila také svůj publikační výkon v prestižních odborných časopisech, oproti předchozímu roku si polepšila o 33 příček.

„Žebříček CWUR pracuje pouze s dostupnými daty, jeho součástí není reputace univerzity, jež tvoří podstatnou část jiných prestižních žebříčků. Na rozdíl například od Leiden Ranking, který také vychází pouze z dostupných dat, zohledňuje i kvalitu akademiků a úspěšnost absolventů v mezinárodním kontextu,“ uvedla Zuzana Polanská z referátu podpory strategie UP.

Vedou americké univerzity

Žebříčku CWUR 2016 dominují americké univerzity. Na prvních třech místech figurují Harvard University, Stanford University a MIT. Do první desítky se probojovaly i dvě univerzity z Velké Británie, a to University of Cambridge na čtvrtém a University of Oxford na pátém místě.

Podle rektora UP mají české univerzity při současném způsobu a výši financování v poměřování se zahraničím zřejmě nepřekročitelné limity. „Podle našich hrubých odhadů by proniknutí mezi stovku nejlepších univerzit světa v horizontu deseti let vyžadovalo investici v řádu jedné miliardy dolarů nad rámec našich stávajících finančních prostředků, což je v této chvíli pro jakoukoliv českou univerzitu bohužel naprostá utopie,“ uvedl Miller.

Ranking CWUR publikuje tisícovku nejvýznamnějších univerzit z celkových 25 tisíc teprve od roku 2014. V porovnání s ostatními žebříčky se tedy jedná o relativně nové hodnocení.

Převzato ze Žurnálu UP, ilustrační foto: Viktor Čáp