Málokdo to dokáže, ale přesto takoví lidé existují. Žijí záměrně skromně, což se v dnešní době moc nenosí... Jaké to přináší pozitiva jim samotným a jaká přírodě? Dozvíte se na besedě, která se v rámci Ekologických dnů Olomouc koná ve středu 5. dubna od 18 hodin v Divadle hudby v budově Muzea umění Olomouc. Pořad se jmenuje Věrní a rozumní – O ekologické zpozdilosti

Letos vyšla nová kniha Hany Librové s názvem „Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti“, která navazuje na úspěšné tituly „Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti“ a „Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu“. Autorka si klade otázku, proč v době pokračující devastace přírody klesá zájem o její ochranu. Jsou vinny sdělovací prostředky, nebo je naše hluchota vůči ekologickým problémům zakotvena v naší mentální výbavě, která se snaží nepříjemné skutečnosti vytěsňovat? Autorku zajímá, proč někteří lidé zůstávají přírodě věrní. Odpověď hledá v rovině sociologické, filozofické, psychologické a teologické. Kniha však čtenáře překvapí i nečekanou otázkou, proč vlastně přírodu chránit, když si poradí sama; není slabá, ale silná a krutá. Empirická část čtenáře přivádí mezi terénní ochránce přírody – ochránce dravých ptáků. Především však se zajímá o věrnost přírodě spočívající v ekologicky příznivé každodenní životní praxi, v malé spotřebě hmotných statků. Autorka se po deseti a třiadvaceti letech vrací sociologickým výzkumem k „pestrým“. Žáci profesorky Librové, Vojtěch Pelikán, Lucie Galčanová a Lukáš Kala se zajímají o děti „pestrých“: zdědily skromný životní způsob rodičů? Kdo je vlastně v dnešním světě rozumný, a kdo zpozdilý? Ten, kdo s pokrčením ramen rezignuje, problémy přírody hodí za hlavu a věnuje se radostem, které může přinést život v umělém světě? Nebo kdo hledá prostřednictvím takzvaného environmentálního žalu katarzi, která může vyústit do aktivní ochrany přírody?.

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., se narodila v Brně (1943). Studovala biologii a sociologii. Krátce byla zaměstnána v Laboratoři pro výzkum řas ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 učila na katedře sociologie brněnské filosofické fakulty metody sociologického výzkumu, demografii a později vedla kurzy věnující se sociologickým aspektům environmentálních otázek. Od roku 1997 je profesorkou sociologie a působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde založila obor humanitní environmentalistika a Katedru environmentálních studií. Dlouhodobě se věnuje otázkám příznivého životního způsobu. Hana Librová vydala knihy: “Sociální potřeba a hodnota krajiny“ (1987), „Láska ke krajině“ (1988) a již zmíněnou trilogii publikací, které se zařadily mezi nejoblíbenější knihy s environmentální tematikou nejen u ochránců přírody, ale také u široké veřejnosti.

Prof. Václav Bělohradský se narodil v roce 1944 v Praze. Je významným a veřejně známým současným českým filosofem a sociologem. Je možno jej považovat za pokračovatele Jana Patočky. Vystudoval na FF UK v Praze češtinu, historii a filosofii. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově. Od roku 1990 byl profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. se narodil roku 1937 v Kravařích. Český anglista, literární historik a teoretik, překladatel a bývalý senátor. Vystudoval anglistiku a rusistiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci. Na Filosofické fakultě UP v Olomouci byl jmenován profesorem anglické a americké literatury; v období 1989-96 vykonával funkci rektora. Roku 1996 byl zvolen senátorem Parlamentu České republiky. Absolvoval několik studijních a vědeckých pobytů v USA, roku 1989 byl hostujícím profesorem na Harvadské univerzitě. Je autorem řady publikací, například: „Americká černošská próza – Obsah a pojetí pojmu na pozadí historického vývoje“, „American Poetry and Poets of Four Centuries“. Zabývá se dějinami americké literatury, zvláštní pozornost věnuje černošskému písemnictví a jeho místu v severoamerickém kulturním kontextu. Publikoval vědecké články, stati a studie v odborném tisku a knižně, velkou pozornost věnoval rovněž popularizaci svého oboru, činnosti recenzentské a ediční (Antologie americké literatury, spolueditor; komentovaný výbor Masky a tváře černé Ameriky, antologie současné americké poezie Dítě na skleníku).

Doc. PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D., (1968). Klasický filolog, překladatel a historik, působí na Fakultě sociálních studií MU. Ve své odborné práci se zabývá dějinami latiny a latinské literatury, environmentálními dějinami starověkých civilizací a environmentálním myšlením v kontextu antické filozofie a náboženství. Jako pravověrný skeptik má problémy s organizovanými institucemi a masovými hnutími všeho druhu, svobodu a radost nalézá v přírodě, čtení i psaní knih a setkávání se s vnitřně svobodnými lidmi.

Mgr. Tomáš Daněk, Ph.D. (1974) je ekolog a environmentalista. Vystudoval Ochranu a tvorbu životního prostředí na PřF UP a Humanitní environmentalistiku na FSS MU. Doktorát získal pod vedením Zdeňka Neubauera, do jehož myšlenkového světa směl půl života podnikat výlety. Publikuje střídmě, protože se zdráhá přispívat k současné masivní inflaci písma, obrazu a s nimi i vědění. Vsází na povstávání poznání v osobním dialogu, proto většinu času věnuje studentům a přátelům, dříve též pořádání interdisciplinárních seminářů a konferencí. V současnosti působí na PřF UP, kde je koordinátorem bakalářského oboru Environmentální studia a udržitelný rozvoj (ESUR), na němž též přednáší témata na rozhraní environmentalismu, přírodních věd a filosofie.        

Hana Librová a hosté

Věrní a rozumní – O ekologické zpozdilosti

Václav Bělohradský, Josef Jařab, Lubor Kysučan, Tomáš Daněk.