Kdybyste se na to teď vys... Jak lobbisté dokázali vydupat univerzitu ze země

Chybová zpráva

  • Deprecated function: Function create_function() is deprecated ve funkci eval() (řádek: 1 v souboru /var/www/clients/client0/web26/web/modules/php/php.module(80) : eval()'d code).
  • Deprecated function: The each() function is deprecated. This message will be suppressed on further calls ve funkci _taxonomy_menu_trails_menu_breadcrumb_alter() (řádek: 436 v souboru /var/www/clients/client0/web26/web/sites/all/modules/taxonomy_menu_trails/taxonomy_menu_trails.inc).
Úterý, 23.2.2021

Pětasedmdesát let existuje v obnovené podobě Univerzita Palackého Olomouc. Toto výročí připadlo na neděli 21. února. Před třičtvrtě stoletím to byl čtvrtek a pro Olomouc a celý region to byla velká sláva. O obnovu nejstarší vysoké školy na Moravě, založené už roku 1573 spojením jezuitských kolejí a potvrzením od císaře Maxmiliána, se tehdy zasloužilo i soustředěné lobování řady osobností.   

Císař měl špatné zkušenosti

I když univerzita vznikla už roku 1573, když obdržela veškerá akademická práva, a je tak nejstarší moravskou a druhou nejstarší tuzemskou vysokou školou, její dějiny nebyly prosty úpadků i téměř úplného přerušení. V roce 1860 nechal univerzitu jako celek zrušit císař František Josef I., který měl od revolučního roku 1848 s univerzitními studenty neblahou zkušenost. Jediné dvě instituce, které i tehdejší zrušení přetrvaly, byla teologická (Cyrilometodějská bohoslovecká) fakulta a univerzitní knihovna. V období po vzniku Československa sice měla olomoucká veřejnost i radnice snahu o obnovu univerzity, ale vláda dala tehdy přednost Brnu.

Nová šance pro Olomouc přišla po druhé světové válce. Už na podzim roku 1945 začala usilovná práce skupiny lobbistů, kteří přesvědčovali na nejvyšších místech o smyslu i výhodnosti obnovení vysokého učení v Olomouci. Nebylo to snadné, protože mnozí měli úplně jiné priority a nebo chtěli vysokou školu jinde. Například ministr školství Zdeněk Nejedlý prý tentokrát nejprve preferoval Opavu jakožto slezskou metropoli. Olomoučtí lobbisté ale byli vytrvalí a nakonec úspěšní. Velmi jim v tom pomohl vliv olomouckého rodáka, premiéra Zdeňka Fierlingera, jinak velmi rozporuplné postavy našich dějin. Dalším politikem na vzestupu, který tehdy olomouckou univerzitu podpořil, byl prostějovský sociální demokrat Oldřich John.

Celý průběh prosazování obnovy univerzity v Olomouci popisuje v svém textu na stránkách UP historik Pavel Urbášek. Ukazuje, jak na takovou významnou událost mohly mít důležitý vliv i zdánlivé banality a drobné úskoky, když například teolog František Cinek přesvědčoval Zdeňka Nejedlého, že olomoucká teologie je coby cyrilometodějská "obrácena na východ" a že všichni teologové umí skvěle rusky. Skupina lobistů ve složení Kuneš Sonntág, Zdeněk Šprinc, František   Cinek, Vladimír Mohapl a Stanislava Kavanová postupně jednala i s dalšími špičkami režimu. "V poslanecké kantýně pak hovořili s údajně přiopilým Klementem Gottwaldem, kterého olomoučtí lobbisté přesvědčovali o potřebě olomoucké univerzity také prostřednictvím slivovice a společným zpěvem moravských lidovek. Významný komunista a předseda odborů Antonín Zápotocký (budoucí československý prezident) se s K. Sonntágem vítal nanejvýš přátelsky – vždyť byli společně vězněni v koncentračním táboře. Na žádost o podporu vzniku univerzity v Olomouci však veřejností oblíbený „Zápotonda“ reagoval odmítavě: „Kdybyste se na to teď vysrali, my potřebujeme obilí a uhlí, a ne nějaké inteligenty!“ píše historik Urbášek. 

Delegace z Olomouce ho naštěstí neposlechla, nezačala shánět "obilí ani uhlí" a dosáhla nakonec toho, že prozatimní Národní shromáždění vydalo 21. února 1946 zákon číslo 35/1946 Sb. o "obnovení university olomoucké". V Olomouci toto rozhodnutí poslanců vyvolalo velikou radost a po celém městě se tehdy rozezněly kostelní zvony. Slavnostní otevření obovené univerzity s novým rektorem Josefem Ludvíkem Fischerem v čele se konalo o rok později 21. února 1947 za účasti prezidenta Edvarda Beneše. Do Olomouce hned na začátku přešla řada studentů, kteří dosud studovali v Brně. 

Letos skromná oslava

Letos byla oslava výročí skromná. Na počest této události se v neděli 21. února v 15 hodin opět rozezněly zvony kostelů sv. Mořice, sv. Michala a sv. Václava. Mimo to se v rámci tzv. Akademického týdne uskutečnilo i několik dalších akcí – desátý ročník výzvy Daruj krev s rektorem, přednáška absolventky Kateřiny Pešatové nebo vyhlášení výsledků Cen rektora. Pro jakékoliv větší oslavy je tentokrát ale těžká situace. Spoustu tradičních událostí, jako je například Reprezentační ples Univerzity Palackého, se vzhledem k aktuální epidemické situaci konat nemohou. Kromě toho chybí univerzitě studenti. Tedy fyzicky, nikoliv oficiálně - výuka probíhá stále dostančně, což po takové době už na mnohé působí neblahým způsobem.

A konečně ani situace v nejvyšších patrech olomouckého vysokého učení není právě standardní a nejveselejší. Rektor Jaroslav Miller před nedávnem poněkud překvapivě oznámil, že na svou funkci rezignuje, a 31. března se tak odehraje volba nového rektora. Volební komise dnes (23. února), tedy jen dva dny po výročí obnovení, přijala jména čtveřice kandidátů, kteří se v předčasné volbě chtějí o nejvyšší post utkat. Martin Kudláček z fakulty tělesné kultury, Jiří Lach z filozofické fakulty, Tomáš Opatrný z přírodovědecké fakulty a Martin Procházka z fakulty zdravotnických věd, to je čtveřice jmen kandidátů, kteří se o post hlavy nejstarší moravské univerzity utkají. 

Fotogalerie: 
Autor: 
(rej)