Třiadvacet děl, v době míru tři sta vojáků, v době pohotovosti sedm až osm stovek mužů, stěny z deseti milionů cihel... Takové parametry se váží k jedné ze dvou nejstaršíh fortových pevností v Olomouci. V roce 1846, kdy byla stavba předána armádě, byla známa jako fort Tafelberg. Dnes ji známe jako Tabulový vrch. 

Pevnůstka neobvyklého půdorysu ve tvaru lunety vznikla společně s pevnůstkou na Šibeníku na přelomu 30. a 40. let 19. století. Olomouc byla už od předcházejícího století perfektně opevněným pevnostním městem, nicméně rychlý vývoj dělostřelectva znamenal, že vnitřní městské hradby, které byly díky bastionovému opevnění ještě v 18. století zcela bezpečné, byly ve století 19. už na dostřel útočících děl. Velení pevnosti tedy vycházelo z toho, že město je nejsnáze napadnutelné ze návrší na západ od hradeb, tedy z Tabulového vrchu. Odsud ostatně také na město útočila pruská vojska v roce 1758. Tisíc sto metrů od bastionových hradeb tak vyrostla moderní dělostřelecká pevnost, která by případného útočníka zadržela ještě daleko před městem.   

Jak bylo řečeno, stavebně se jedná o výborný doklad progresivních metod fortifikace v polovině 19. století. V bývalé habsburské monarchii jiný takový objekt údajně není, a současně budovaná pevnůstka na Šibeníku je dnes v o dost horším stavu. V prai ovšem nebylo nikdy možné její kvality využít. V roce 1866, kdy probíhala rakousko-pruská válka, se sice ve fortu chystalo na nepřítele 8 stovek rakouských vojáků, nicméně Prusové tehdy na Olomouc vůbec netáhli a vydali se západnější cestou do Čech. V 80. letech byla oficiálně zrušena pevnost Olomouc. Fort zůstal v majetku armády, která zde ubytovávala vojáky, skladovala materiál a jednu dobu část fortu využívala i jako vězení. To už se ale blížila doba, kdy poblíž vojenského objektu začaly vyrůstat budovy budoucí fakultní nemocnice. 

Kuriózní spojení pevnosti a nemocnice má svůj původ v letech 1892 až 1894. Tehdy vydal císař František Josef I. souhlas se stavbou Zemských ústavů, budoucí fakultní nemocnice, kam se přesunuli pacienti z dosavadní staré nemocnice v Křížkovského ulici. Ještě do konce 19. století vznikla mimo jiné i budova porodnice, která dnes leží z historických budov nemocnice pevnosti nejblíže. Pár desítek metrů od míst, odkud měla pálit děla, začaly přicházet na svět děti. Tak tomu je ostatně i dnes.

Pevnůstka už ale nepatří armádě, od roku 2011 je jejím vlastníkem Fakultní nemocnice Olomouc, která využívá i část centrální budovy, tedy reduitu, jako sklad. Po dřevěné lávce, která do reduitu vede, se zatím jen příležitostně mohou vypavovat i zájemci o dějiny olomouckého opevnění. Někdy v budoucnu by snad mohl jeden z nejhezčích olomouckých fortů být otevřen veřejnosti trvale.   

Foto: Olomoucký REJ, perlamoravy.blogspot.cz, cisarska-pevnost.cz