Dnes ten dům na rohu Dolního náměstí a Kateřinské ulice vnímají Olomoučané prostě jako sídlo banky. Rozlehlý objekt v secesním slohu ničím nepřipomíná, že to kdysi bývalo centrum kulturního života olomouckých Čechů. 

Nynější podoba domu pochází teprve z roku 1914, kdy byly stavebně spojeny dva do té doby samostatné objekty a na nároží náměstí vyrostla mohutná secesní budova. Samotný rohový dům ovšem dávno před tím tvořil zajímavou součást olomouckého kulturního dění. Roku 1799 totiž dům koupil významný moravský knihtiskař Antonín Josef Skarnitzel (uváděný také počeštěně jako Škarnicl), který tiskl například teologická díla zejména pro františkánský řád, ale i tituly moravského zeměpisu či práce olomouckého osvícence, právníka a historika Josefa Vratislava Monseho. Po desítky let byla tato olomoucká knihtiskárna nejvýznamnější na Moravě. V domě na Dolním náměstí sídlila knihtiskárna do roku 1871, načež se přestěhovala do domu číslo 202 na Horním náměstí. Tím ovšem kulturní poslání domu nekončilo, to nejlepší jej naopak teprve čekalo. 

Téhož roku objekt zakoupil Slovanský čtenářský spolek, jedna z prvních organizací, sdružujících olomoucké Čechy. V té době byla Olomouc stále především německým městem a Češi, tvořící zhruba třetinu obyvatelstva, neměli žádné zastoupení na radnici a tím pádem ani v kulturních institucích, jako je třeba městské divadlo. Spolek se roku 1873 transformoval v Občanskou besedu, jejíž záběr byl už výrazně širší než jen zájem o českou literaturu. Občanská beseda se stala zázemím pro česká divadelní představení (Jednota divadelních ochotníků besedních), prostřednictvím Matice školské od roku 1871 podporovala vznik českých škol a brzy vstoupila i do ekonomického života města. Roku 1873 zde totiž vznikl peněžní ústav Občanská záložna. V objektu Občanské besedy se konaly schůze, přednášky, cvičení Sokola, roku 1873 se tady olomoučtí čeští vlastenci setkali se slavným Františkem Palackým.

Český peněžní ústav Občanská záložna, který dodával kulturnímu objektu také lesk ekonomické prosperity, měl současně podíl na jeho budoucím ústupu z výsluní. Díky zlepšující se ekonomické situaci mohli olomoučtí Češi pomýšlet na stavbu skutečně velkolepého reprezentativního kulturního stánku, kterým se roku 1888 stal Národní dům v tehdy České ulici (dnes ulice 8. května). Pro české publikum v Olomouci mělo samozřejmě vybudování a otevření Národního domu ohromný význam, nicméně pro dosavadní Občanskou besedu na Dolním náměstí to znamenalo konec éry, kdy byla středobodem vlasteneckého kulturního dění. 

V domě zůstala samozřejmě Občanská záložna a také pojišťovna, v přízemí bývaly provozovány hostince a pivnice. Tento sortiment sice české návštěvníky města rovněž lákal, Národní dům však už svým významem Občanskou besedu navždy zastínil. V rozlehlé budově tak nakonec definitivně převládlo ekonomické využití, což platí dodneška, kdy zde sídlí Československá obchodní banka. Přesto by si někdejší sláva Občanské besedy zasloužila aspoň nějakou zmínku, třeba pamětní desku.