DOPLNĚNO!
Pro dělníky, kopající výkop pro optickou internetovou síť, to byl šok. Najít v zemi leteckou bombu, to není jen tak. Ještě o mnoho větší šok ale museli zažívat Olomoučané v květnu roku 1945, a to ať už mluvili česky nebo německy. Sovětská letecká armáda generála Ždanova totiž 4. května podniklo na dosud německou Olomouc silný nálet. A pravděpodobně právě z tohoto náletu pak zůstala v zemi puma, která tento týden na celé jedno odpoledne ochromila život města.
"Zřejmě šlo o výsledek většího náletu sovětského letectva v pátek 4. května 1945 po 21.hodině," říká olomoucký historik Milan Tichák. "Cílem letky lehkých bombardérů A-20 "Boston" bylo olomoucké hlavní nádraží, ale útok nebyl dost přesný," dodává historik s dovětkem, že sovětští letci tehdy používali letouny, dodané v rámci spojenecké pomoci z USA. Rudá armáda se snažila zastavit vojáky wehrmachtu, kteří se snažili dostat na západ co nejblíže americké zóny a v Olomouci byl na začátku května ještě vysoká koncentrace německých vojsk. Rudoarmějci si navíc leteckými útoky chystali lepší podmínky pro pozemní útok na Olomouc, který pak skutečně nastal v neděli 6. května po dopolední dělostřelecké přípravě.
Nepřesný nálet ovšem nezničil nádraží, ale jeho okolí. Do budovy nádraží se letci netrefili, zasáhli však několik skladištních budov, výtopnu v Pavlovičkách, sladovny v Hodolanech a na Lazcích a také několik obytných domů v Hodolanech a ve Chválkovicích. Další současně provedený nálet poškodil také neředínské letiště. Přesné statistiky obětí a materiálních škod po náletech nemáme k dispozici. "Oběti na životech německých vojáků nikdo nepočítal, k civilním obětem patřili obyvatelé přímo zasaženého domu v dnešní ulici Tyršově číslo 11 v Hodolanech František Gregar a Adolf Hajtmar, možná i někdo z devatenácti obyvatel Chválkovic a osmnácti Hodolanských, započítaných do celkových obětí květnových osvobozovacích bojů," říká Milan Tichák. Celkové boje o Olomouc včetně několika náletů měly podle zprávy olomouckého stavebního úřadu z roku 1945 v konečném součtu bilanci 75 úplně zničených domů, 450 těžce poškozených a 1400 objektů lehce poškozených.
Nálety na Olomouc
Nálety zažila za války prakticky celá Evropa, Británií počínaje a Ruskem konče. Leteckých útoků na města přitom bylo několik typů. Olomouci se podle vysvětlení historika Milana Ticháka vyhnuly takzvané "strategické" nálety, které prováděli Britové a Američané. Olomouce se naopak týkaly takzvané operační nálety. "Byly to nálety na cíle v týlu postupující fronty, jakým bylo mimo jiné olomoucké hlavní nádraží, obsluhující dosud sjízdnou železniční trať z Čech k Olomouci, důležitou pro přísun posil a vojenského materiálu k frontě a také významnou ústupovou cestu do zatím Němci drženého prostoru. Třetí formou náletů byly taktické, prováděné bitevními letouny Il 2 "Šturmovik" na Olomoucku denně od. 5. do 8. května už podle požadavků nižších velitelů postupujících pozemních vojsk," vysvětluje historik.
Takzvaný operační nálet v provedení šesti bombardérů zažili Olomoučané také 30. dubna 1945 dopoledne. Cílem tohoto bombarování bylo ze strategických důvodů vojenské letiště u Neředína. "Také se moc nepovedl! Bomby dopadly mimo jiné na obytné domy blízko Terezské brány, na cestě u Neředína zabily rolníka Vojtěcha Navrátila z Ústína i s párem koní," dodává Milan Tichák. Letišti nálet příliš neublížil a německá letadla už na místě podle historika ani nebyla.
Bomb tedy spadlo na Olomouc poměrně hodně, ne každá schozená puma ale vybuchla. Stopy po se tudíž bombardování postupně objevovaly i po desítkách let. "Jedna nevybuchlá puma se našla roku v osmdesátých letech při stavbě nového nadjezdu v Hodolanech, nyní další u Bystřičky, a jiné jsou možná někde rozptýlené doposud," uzavírá historik. Nalezená puma je pravděpodobně typ FAB 100, tedy spíše menší letecká bomba se stokilogramovou náloží trhaviny.
Takže byť nás od války dělí dlouhých sedmdesát let, dost možná budou ještě i v budoucnu vzpomínky na ni docela horké.
Komentáře
Carmvs trabyi