Zní to podivně, ale je to tak. Tramvajím v Olomouci totiž nezbývalo nic jiného než se neustále na několika pevně daných místech potkávat. Jedním z nich bylo i Horní náměstí, dále pak třeba náměstí Republiky a další čtyři lokality.
Proč? Jednoduše proto, že až do 50. let byly tramvajové trati v Olomouci jednokolejné a tramvaje, jedoucí v protisměru, se vyhýbaly na takzvaných výhybištích, kterých bylo všeho všudy šest. Další takové místo pak bylo už jen na smyčce u hlavního nádraží.
Na mnoha historických pohlednicích Horního náměstí vidíme dvojici tramvají. Jednak to je nepochybně dáno autorským záměrem, kdy se fotografové snažili dodat centrálnímu náměstí velkoměstskou atmosféru a počkali, až tramvaj přijela do záběru, a to, že tramvaje bývají na snímcích často hned dvě, je zase dáno tím, že v místech mezi takzvanou Linií A-B, tedy řadou nejbohatších domů a radnicí bylo jedno z oněch šesti výhybišť (další takové výhybště bylo například na náměstí Republiky, což je rovněž zachyceno na různých dobových snímcích). Tramvaj, která přijela jako první, musela počkat na protijedoucí vůz, až ten vjede na dvoukolejný úsek, a teprve pak pokračovala dál. Jinak by se pak na jednokolejné trase soupravy srazily. Jednoduchý systém to opravdu nebyl, podle zpráv z dobového tisku (tramvaje v Olomouci začaly jezdit jako první na Moravě už v dubnu roku 1899!) se zpočátku několikrát tramvaje opravdu téměř srazily. Olomoucký obdeník Našinec psal už na jaře 1899: „Tak minulý týden po desáté hodině večerní vůz ze zastávky u univerzitní knihovny, nevyčkav vozu, který se tam měl křižovati, vjel až do třídy Františka Josefa, když tu pojednou objevil se na téže koleji vůz, jedoucí od nádraží. Zvonění tohoto bylo marno; teprve vůz od města jedoucí jel dále. Teprve na zoufalý pokřik řídiče druhého vozu se obrátil a srážce tak bylo zamezeno.“
Dalším důvodem, proč jsou na některých snímcích tramvaje dvě, byla skutečnost, že se cestou z Horního náměstí u Dietrichštejnského paláce (dům, v jehož přízemí je dnes drogerie) tramvajová trať rozdělovala, přičemž většina vozů jela Ostružnickou ulicí směrem k nádraží, pokud ale tramvaj mířila do vozovny, zahnula do dnešní Opletalovy ulice.
K budování dvoukolejné trati se přistoupilo na začátku 50. let. Během let 1950 až 1952 byla většina trati už dvoukolejná. V roce 1954 pak tramvaje zmizely z Horního náměstí, Ostružnické, Pavelčákovy a Riegrovy ulice a od té doby až dosud jezdí ulicemi Denisova, Pekařská, 8. května a třída Svobody.
Mimochodem, podle znalců Olomouce zrušení tramvajového provozu náměstí uškodilo. Tramvaje dodávaly Hornímu náměstí opravdu větší šmrnc a hlavně život. Jak píše v jedné ze svých knih historik Milan Tichák, když ještě existovala tramvajová zastávka vedle Herkulovy kašny, bývalo mnohem častější, že si nejen mladí lidí dávali sraz u tramvaje na Horním náměstí a poté se věnovali takzvanému korzování po věhlasné "lince"... Na náměstí to prostě "žilo". Ale to je už jiná kapitola.
Komentáře
Vxtjqj xhosxc