Kafee Kaiserhof, Grand Café, Ring Kaffee či kavárna Corso. Všechny tyto názvy zdobily v různých dobách stále stejné místo - oblíbenou kavárnu v domě číslo 8 na Horním náměstí. Kávu zde člověk už ale nějaký ten pátek nedostal, a lepší to nebude ani poté, kdy se z domu odstěhují zedníci. Vnitřní prostory se totiž upravují pro potřeby školy.
Mimořádně frekventované místo, někdejší známá a oblíbená Linka A-B neboli olomoucké korzo, si tady samozřejmě dobrou kavárnu zasloužilo. Kousek odsud zastavovala od roku 1899 tramvaj, lidé si zde dávali dostaveníčka a mnozí z těch, kdo po Lince korzovali, zašli i do prvního patra na kafe. Kavárna tady ale byla už dávno předtím, než vznikla tramvajová trať i označení této strany náměstí jako Linka či Linie A-B. Úplně prvním kavárníkem zde byl údajně už od roku 1720 Ignác Bischovský. Mezi jeho pokračovateli a následnicemi známe například z 1. poloviny 18. století kavárnici Sofii Weinmannovou či ze 30. let 19. století Annu Löschingerovou.
Dům, stojící na parcele dvou renesančních budov, patřil v Olomouci vždy mezi ty nejlepší adresy. Byl samozřejmě právovárečný, to znamená, že jeho majitelé měli právo v domě vařit a prodávat pivo, totéž se vztahovalo i k vínu, v dobách kavárenského provozu zde bývala i restaurace, kulečníková herna a další podobné možnosti ke kratochvilnému vyžití Olomoučanů. Mimochodem, už dvorský dekret z roku 1787 stanovoval, že jen a pouze v kavárnách se smí hrát kulečník! Pro kavárníky to samozřejmě byl velmi příjemný monopol, který k nim lákal další hosty.
Příjemná byla nepochybně i skutečnost, že z prostoru v prvním patře bylo možné díky balkonu sledovat rušné dění na náměstí. Dům se totiž velmi pronikavě změnil na začátku 20. století - roku 1907 (jinde uváděno 1911) se uskutečnila demolice předchozí neorenesanční stavby a místo nich vznikl honosný secesní dům, jako vystřižený z bulvárů ve Vídni a jinde. Grand Café tedy bylo takovou klasickou noblesní kavárnou velkoměstského typu.
Kavárna zde fungovala nepřetržitě až do poválečného období, kdy byla uzavřena. V 70. letech 20. století pak byl provoz kavárny pod názvem Corso obnoven a pamětníci věcí, že i v bídě normalizační nabídky patřívala k tomu lepšímu, co se v Olomouci nabízelo. V hektických 90. letech, která na tradice moc nehleděla, pak oblíbenou kavárnu vystřídalo kasino a herna s biliárovými stoly a donedávna sem lidé chodili na čínské pochoutky. Posléze se čínský restaurant přestěhoval na opačnou stranu náměstí a tak poslední skoro dva roky tyto atraktivní prostory zely prázdnotou.
Teprve nyní se kolem domu číslo 8 opět něco děje. Zedníci zde ovšem neobnovují onen sympatický kavárenský balkon, jak by se při prvním pohledu na lešení mohlo zdát. Odstraňují pouze kovové markýzy v patře, následovat bude i výměna oken a úpravy interiérů. Vznikne zde totiž nová soukromá základní škola, konkrétně ScioŠkola. Tím se v září otevře zcela nová kapitola v historii tohoto významného domu v centru Olomouce. Nová o to více, že škola na Horním náměstí pravděpodobně opravdu ještě nikdy v historii nebyla.
Komentáře
Csxozs dxghfg