Tajemná olomoucká radniční věž: bývala před staletími ještě vyšší než dnes?

Nikdo nepochybuje o tom, že se za šest století své existence olomoucká radnice měnila. Málokoho by ale napadlo, že bývaly doby, kdy její spanilá vysoká věž byla ještě vyšší. Tedy, opticky vyšší. Ve skutečnosti samozřejmě měřila stále stejných 75 metrů jako dnes. Jenže nižší byla pravděpodobně střecha přilehlých křídel radniční budovy, a štíhlá věž proto čněla opticky do ještě větší výšky. 

V současnosti právě probíhá rekonstrukce vzácných pozdně hgotických střešních krovů a oprava celé střechy, Při té příležitosti bylo mopžné po d střechou vidět odhalené zdivo radniční věže z 15. až 17. století, a právě zde se ukazuje, že střecha radnice musela dříve být o několik metrů nižší. Na stěně věže jsou totiž v úrovni několika metrů POD nynější střechou kamenné okapy a žlaby, které i podle odborníků bývaly s největší pravděpodobností původně venkovním prvkem a tedy logicky by měly být nad střechou, případně snad těsně pod ní. "Někdy se sice stává, že jsou okapní žlaby vedeny v podstřeší, ale v tomto případě bych si myslel, že se jedná o původní exteriér a že střechy vypadaly úplně jinak než dnes," komentoval existenci kamenných žlabů odborník z Národního památkového ústavu. Nyní tyto žlaby samozřejmě už žádnou praktickou funkci neplní, jedná se navíc jen o torza někdejších okapů, které ale hezky ilustrují domněnku, že třeba v 17. století musel být pohled na radnici jiný než dnes.

Dnešní práce na radniční půdě a střeše ostatně připomínají, že se vrcholová část hlavní městské budovy během staletí měnila dost výrazně. V prvotních stavebních fázích radnice určitě neměla vysokou sedlovou střechu, jakou známe dnes. Její průčelí byla zakončena štíty, a nejstarší konstrukce krovů dost možná vytvářely za těmito štíty dvojřadou nižší střechu. Laicky řečeno, místo jedné vysoké sedlové střechy, konstrukčně náročné, byly nad radničními křídly vybudovány dvě řady menších sedlových střech. Takové řešení bylo pro stavitele jednodušší.  

Radniční věž byla dlouho nejvyšší stavbou Olomouce

Privilegium vybudovat radnici a kupecký dům udělil Olomouci už král Přemysl Otakar II. v roce 1261. Měšťané ale dlouho používali provizorní radnici na Předhradí. Teprve když roku 1378 udělil městu obdobné privilegium markrabě moravský Jošt, byl položen základní kámen radnice na Horním náměstí. V letech 1410 – 1411 byla první radnice, převážně dřevěná, dostavěna, a dům na Předhradí měšťané prodali. novou radnici ovšem hned roku 1417 takřka úplně zničil požár a tak roku 1420 začala nová stavba kamenné budovy. Nejstarší části konstrukce střešních krovů pocházejí ze začátku 16. století, nejmladší z počátku 20. století, malá část nad orlojem byla vyměněna po druhé světové válce.

Radniční věž, která dnes měří 75 metrů, získala svou výšku při přestavbě v letech 1601–1607, kdy byla na nově přistavěnou část zahrnující i kamenný ochoz a místnost věžného umístěna střecha opatřená charakteristickou vysokou helmicí se čtyřmi postranními věžičkami. Dlouhá staletí byla radniční věž nejvyšší stavbou ve městě, když například mohutná věž svatomořického chrámu měří 46 metrů a kostel svatého Michala je vysoký 41,2 metru. Radniční věži konkurovaly jen dvě průčelní věže katedrály. Teprve při její regotizaci v 80. letech 19. století vyrostla nad městem ohromná, skoro 101 metr vysoká jižní dómská věž. Tu až do dnešní doby nepřekonala v Olomouci žádná jiná stavba.