Asi nejpopulárnějším politikem, vyjma prezidenta Edvarda Beneše, byl u nás po druhé světové válce Jan Masaryk. Tento syn prezidenta T. G. Masaryka a zkušený, i když svérázný diplomat, navštívil v květnu roku 1947 Olomouc. V Olomouci jej v sobotu 24. května vítaly davy lidí, jeho večerní projev v Redutě a v Národním domě dokonce poslouchali občané na náměstích z městského rozhlasu. Návštěva Jana Masaryka v Olomouci byla zaznamenána i na filmový pás.
Ministr Masaryk na Moravu přijel autem a už v Olomouci si pochvaloval: „Jsou svátky svatodušní a víte, že jsem vám nepřišel kázat. Já nejsem kazatel. Ale napadlo mi to, když jsem jel Hanou a díval se na ten požehnaný kraj a viděl jsem ty muže a ženy jakoby v modlitbě klečící – při práci, řekl jsem si, jsem rád, že jsem Čechoslovák, řekl jsem si svátky svatodušní, toto dušní podtrhuji, jsem přesvědčen, že v době mechanizace, bohužel, i atomizace, jsme trochu na ty duševní statky zapomněli. Velký mechanický pokrok, který jsme prodělali a který ještě proděláváme, duševní statky zanedbáváme.“
V Olomouci byl Jan Masaryk přijat na radnici, tehdy zvané Ústřední národní výbor hlavního města Olomouce. Náměstek primátora Šenk mu předal diplom, potvrzující, že byl Jan Masaryk jednomyslně zvolen čestným občanem Olomouce, což Masaryk kvitoval příslibem, že bude takovým občanem nadosmrti, a podpisem do pamětní knihy města. Na radnici si prohlédl kapli svatého Jeronýma a obřadní síň, kde byla v té době instalována fotografická výstava. Během dne pak vystoupil v Redutě a v Národním domě, navštívil také olomoucký Rotary-club. Následujícího dne, tedy 25. května, odjel do Velké Bystřice k odhalení pomníku svého slavného otce TGM.
Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že má oblíbený Jan Masaryk, nestranický ministr s jadrným projevem, před sebou už jen něco málo přes devět měsíců života.
Nové informace a dokumenty o návštěvě Jana Masaryka v Olomouci přináší skvělý web z olomouckých archiválií archivy.olomouc.eu
Kdo byl Jan Masaryk?
Ve dnech 24.–25. května 1947 podnikl nestranický ministr zahraničních věcí první vlády ČSR premiéra Klementa Gottwalda (KSČ) Jan Masaryk cestu kolonou vládních automobilů na Moravu. Nejprve, a to v sobotu 24. května, navštívil Olomouc. O průběhu pobytu Jana Masaryka v Olomouci informují dobové noviny – komunistická Stráž lidu a lidovecký Osvobozený našinec, jakož i dochovaný amatérský film.
Jan Masaryk byl synem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány) a jedním z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století. Svou politickou dráhu zahájil po první světové válce jako chargé d’affaires ve Washingtonu. V první polovině 20. let byl také osobním tajemníkem Edvarda Beneše, tehdejšího ministra zahraničních věcí ČSR. V letech 1925–1938 zastával funkci velvyslance v Londýně a po okupaci Sudet na podzim 1938 na protest rezignoval. V roce 1940 se stal ministrem zahraničí Benešovy exilové vlády a tuto funkci zastával také ve třech vládách poválečných – dvou vlád premiéra Zdeňka Fierlingera a vlády premiéra Klementa Gottwalda. V červnu 1945 podepsal v San Francisku za ČSR chartu OSN, aktivně se podílel na formulaci Mezinárodního paktu o lidských právech. Při únorové vládní krizi v roce 1948 odmítl rezignovat s ostatními nekomunistickými členy Gottwaldovy vlády.
Časně ráno 10. března 1948 byl Jan Masaryk nalezen mrtev pod okny svého bytu v pražském Černínském paláci. Ani čtyři vyšetřování nedokázala vyvrátit žádnou z verzí konce života Jana Masaryka – sebevražda, vražda či nešťastná náhoda. Shodla se jen v tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru o sebevraždě. Dosud poslední vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z let 2001–2003 došlo k závěru, že Masaryk byl zavražděn, ale že pachatel je neznámý. Zbývají jen spekulace na základě právnické zásady Cui bono? nebo také Cui prodest?, tedy odpověď na otázku, kdo měl ze smrti Jana Masaryka prospěch.
Převzato ze stránky https://archivy.olomouc.eu/archivy/21068
Komentáře
Orkynr qqmeux