Středověká Hradská brána odkryta! Olomouc má další velký archeologický objev

První opravdu velký úlovek mají archeologové na staveništi na třídě 1. máje. V místech, kde končilo středověké město, odhalili základy středověké Hradské brány. Tato brána byla po většinu existence Olomouce nejvýchodnějším bodem města. Ze svého místa zmizela teprve roku 1876 jako jeden z prvních pevnostních objektů a její místo začaly zabírat vysoké neorenesanční činžovní domy a vyrostla také dlouhá třída, spojující město s hlavním vlakovým nádražím.

Archeologové z Národního památkového ústavu jsou sice zatím na začátku výzkumu, už dnes ale mohou říct, že odkryli jak staré gotické základy stavby, tak i mnohem mladší prvky z doby přestavby Olomouce na barokní bastionovou pevnost. „Hradská brána tady vznikla někdy při lokaci královského města, tedy asi před polovinou 13. století. Domnívám se ale, že kamennou podobu dostala až v lucemburské éře ve 14. století. Ve starším období bylo toto místo opevněno spíše dřevěnou fortifikací, protože z této strany bylo město docela dobře chráněno už samotnými přírodními podmínkami, tedy vodním tokem a skálou,“ říká vedoucí archeologického týmu Richard Zatloukal s tím, že na definitivní hodnocení je ještě brzy. Ještě v gotickém období zde vyrostla klasická vysoká věžová brána s helmicí, která je doložitelná i na některých starých vyobrazeních města. Později, během tereziánských úprav městského opevnění, se podoba brány výrazně změnila, brána byla složitější, měla více částí a mezi nimi býval navíc i padací most.

Do doby, než bránu dovolil velitel pevnosti v roce 1876 zbourat, projížděli jejími zdmi do města všichni, kteří přicestovali do Olomouce po železnici (první vlak do Olomouce přijel už 17. října 1841!). Před vznikem železnice tudy vedla dálková trasa od Opavy (bráně se prý proto říkávalo také Opavská). Přicházeli či odcházeli tudy také poutníci, jejichž cílem byl Svatý Kopeček. Hradskou branou tedy do nitra Olomouce za dlouhá staletí její existence vstoupily tisíce a tisíce návštěvníků města.

Podle Richarda Zatloukala lze předpokládat, že významnější nález na třídě 1. máje už nebude, a to z toho jednoduchého důvodu, že ve 13. století zde byla zahloubena cesta, takže naši předkové už tehdy odstranili starší stopy po nepochybně bohaté minulosti. Tato lokalita byla velmi frekventovaná už od 9. a 10. století, kdy na Petrském a Václavském návrší, které lemují prostor nad dnešní ulicí, vzniklo nejprve velkomoravské hradiště a posléze i zárodek budoucího přemyslovského knížecího hradu. Hrad sám o sobě měl původně jinak řešenou fortifikaci i brány (hlavní brána hradu stávala v Mlčochově ulici, jediný dodnes dochovaný prvek tehdejšího systému vstupů do hradu je brána Všech Svatých, která je součástí budovy fary). Teprve až při propojení Předhradí s nově vznikajícím městem v polovině 13. století vznikla nová Hradská brána.

Úplně prvním významným nálezem při tomto průzkumu byly základy domu ze starší doby bronzové, tedy z doby kolem roku 1500 před naším letopočtem. Toto obydlí stávalo v ústí dnešní ulice Mlčochovy do třídy 1. máje. Podle Richarda Zatloukala zde muselo v době tzv. Věteřovské kultury být dost intenzivní osídlení. Další větší nálezy zkušený archeolog očekává až mnohem blíže k náměstí Republiky. Na místě dnešní Knihovny města Olomouce totiž stával od středověku až skoro do poloviny 19. století velmi významný kostel Panny Marie na Předhradí. Ten byl obklopen hřbitovem, a právě základy hřbitovní zdi podle Richarda Zatloukala dost pravděpodobně do profilu třídy 1. máje zasahují a měly by tedy být brzy odkryty.