Řadu listin pro město Olomouc vystavil panovník Jan Lucemburský, otec císaře Karla IV. a evropsky proslulý hrdina bitvy u Kresčaku. V mnoha ohledech znamenala vláda Jana Lucemburského pro Olomouc polepšení - panovník posiloval ekonomické postavení i soudní pravomoci olomouckých měšťanů. Umožnil jim také trestat vrahy, žháře a další zločince i bez královského "hradského soudce".

Osm z těchto listin zpřístupňuje ode dneška speciální web, věnovaný unikátním a málo známým historickým archivním dokumentům archivy.olomouc.eu. Díky digitalizaci jsou nyní listiny, uloženém ve Státním okresním archivu Olomouc a známé pouze specializovaným odborníkům, přístupné každému zájemci. 

V Olomouci dával Jan Lucemburský Moravu do pořádku

Jan Lucemburský už v květnu roku 1311, krátce poté, kdy byl korunován českým králem, přijel s mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu a také s vojskem do Olomouce a v ní jako hlavním městě markrabství pobyl dvanáct dní. Při té příležitosti se snažil uspořádat poměry ve značně znejistělé a roztříštěné zemi. Různé listiny pro Olomouc a Moravu ovšem vydával i později až do roku 1331. Poté předal vládu nad Moravou svému synu Karlovi.

Mezi listinami najdeme například souhlas krále se založením vesnice Neudorf (později Neuwelt - Nový Svět), schválení konání týdenních výročních trhů o svatodušních svátcích, zdůraznění přední pozice Olomouce v rámci Moravy, potvrzení výsad o zproštění olomouckých obchodníků povinnosti platit cla v dalších královských městech a podobně. Jedna z listin dává olomouckým měšťanům i rozšířené soudní pravomoci: „… Řečení měšťané mohou a musí zajímat a věznit násilnické žháře a pošetilé vrahy lidí na veřejných místech a jinde a jakékoliv další zločince a od nynějška nemusí vyčkávat na autoritu a přítomnost našeho hradského soudce.“

Novou kapitolu archivního webu, kterou opět připravil profesor Jiří Fiala, najdou zájemci na adrese https://archivy.olomouc.eu/archivy/22179.

Olomoucký archivní web zobrazuje v digitalizované podobě vzácné archiválie se vztahem k městu Olomouci. Na webu je v tuto chvíli už devatenáct kapitol, věnovaných nejstarším listinám, například svolení krále Přemysla Otakara II. se stavbou radnice, i kuriozitám, jako byla třeba kauza vraha a gangstera Martina Leciána. U latinských a německých dokumentů jsou přepisy do českého jazyka. Badatel zde najde i odkazy na archivy, kde originály dokumentů jsou. Nejstarší dokumenty se týkají založení biskupství v roce 1063, nejmladší poválečných návštěv prezidenta Edvarda Beneše a ministra zahraničí Jana Masaryka.