Velmi starou historii má lokalita mezi dnešními ulicemi Pasteurova a Komenského, kde se nyní chystá do provozu nový most přes Moravu. Při odkrytí půdy po demolici starého mostu a pravostranného nábřeží se podařilo archeologům ze společnosti Archaia Olomouc najít velmi zajímavé svědectví o minulosti. Mimo jiné i základy mostu, jehož nejstarší prvky který možná pochází dokonce ještě z dob přemyslovských či lucemburských králů.

Archeologové potvrdili očekávání historiků

V průběhu výstavby protipovodňových opatření zajišťuje archeologický dohled společnost Archaia Olomouc. Archeologové už po zbourání mostu a rozebrání pravého nábřeží odhalili několik zajímavostí. Patří k nim základy starého „Dlouhého mostu“ u Bristolu nebo základy předměstské osady Ostrovy.

Pod konstrukcí mostu na Komenského ulici zachytili archeologové pozůstatky starší mostní konstrukce, pocházející na základě stratigrafické situace patrně ze 17. až 18. století. Pozůstatky představovaly dřevěné piloty a kameno-dřevěné konstrukce mostních pilířů. Dendrochronologické analýzy však ještě nejsou hotové, takže na přesnější dataci si musíme počkat. Není vyloučeno, že některé z dřevěných konstrukcí mohou být ze středověku, poněvadž místo se k přechodu řeky prokazatelně užívalo již od 13. - 14. století. Svědčí o tom nálezy zlomků keramiky a mincí a například také zlatem tausovaná a ornamentálně zdobená železná sekerka.

Obyvatele Ostrovů vyhnali vojáci

Předměstská osada Ostrovy na pravém břehu Moravy mezi mosty v ulicích Komenského a Masarykova existovala již od středověku. Osada byla od středověku majetkem premonstrátského kláštera Hradisko. Podle některých zdrojů nešlo o jen tak obyčejnou zemědělskou a rybářskou osadu – měl zde být od roku 1360 i špitál svaté Markéty pro poddané hradišťského kláštera. Špitál pak byl ještě v polovině 16. století údajně velkolepě a nákladně přestavěn. .

Archeologický výzkum zde odkryl zahloubené sídlištní objekty, datované pomocí střepů nejpozději do 1. poloviny 13. století. V písemných pramenech je tato ves doložená k roku 1275. Přežila poničení za švédské okuace i za pruských útoků. Zanikla v 18. století kvůli rozšíření olomoucké bastionové pevnosti. Definitivní konec obce ještě neznamenalo silné poničení za pruské okuace města v roce 1742, protože po něm začali obec znovu opravovat, nýbrž až následné nekompromisní rozšiřování pevnosti roku 1744.

Za zmínku určitě stojí, že obyvatelé Ostrovů prý tehdy odmítali poslechnout nařízení velitele pevnosti a nechtěli své domovy opustit. Nakonec se situace vyhrotila tak, že do osady musela 23. srpna 1744 napochodovat armáda, vojáci bránící se vesničany násilím odvlekli a začali s demolicí domů. Za jediný den jich prý strhli přes dvacet. Vyhnaní lidé pak naštěstí mohli osídlit nové stavební parcely, o což se zasloužil jejich lenní pán, hradišťský opat Pavel Ferdinand Václavík. Nové stavební pozemky vznikly rozparcelováním hospodářského dvora v oblasti zvané „Na klínku“, přičemž nově vzniklá osada získala název podle svého zakladatele, opata Pavla Ferdinanda Václavíka, Pavlovičky (Paulowitz).

Vzhledem k dosavadním nálezům archeologů ze společnosti Archaia Olomouc na jiných místech stavby nelze vyloučit další nálezy pod konstrukcí mostu na Masarykově třídě. Tam začne rozebírání mostu na jaře letošního roku…

Na starých mapách i obrazech

Most mezi dnešními ulicemi Komenského a Pasteurova ulici je strategicky významným místem, které sloužilo k překonání řeky Moravy už od středověku. Dnešní Pasteurovou ulicí navíc vedla dálková trasa z Olomouce směrem na Opavu či na Šternberk. Platilo to ještě v 19. století, kdy tudy vedlo spojení města s nádražím. Teprve na konci 19. a hlavně ve 20. století se stala hlavní komunikační tepnou v této části Olomouce Masarykova (dříve Nádražní) třída.

Například podle olomouckého historika Milana Ticháka stával v místech u dnešní restaurace Bristol most už ve středověku. Po celá staletí to býval hlavní most v blízkosti města, říkávalo se mu Dlouhý most. Od Klášterního Hradiska k mostu přes Moravu vedla alej, zdobená sochami. Mezi mostem a Mlýnským potokem, potažmo hradbami města, stála osada Ostrovy. 

Existence mostu je zachycena na historických mapách z období, kdy bylo ještě centrum Olomouce obehnáno pevnou a složitou fortifikací. Vidět jej můžeme i na některých vedutách města, při pohledu od Hradiska. Zatím není jisté stáří prvního mostu, snad se více dozvíme po dokončení dendrochronologických analýz nálezů z nejnovějšího průzkumu.

Známa je také podoba mostu, který tady stál od přelomu 19. a 20. století. Měl už tehdy moderní kovovou konstrukci. 

Přes most a dále přes Hradskou bránu do Olomouce přijížděli také cestující z dálkových tras, k nimž od roku 1841 přibyli rovněž pasažéři z nové železnice. První vlakové nádraží totiž v Olomouci stávalo poblíž hostince Na Špici, tedy u křižovatky dnešní Jeremenkovy a Pasteurovy ulice. Odtud, zhruba ve směru dnešní Pasteurovy ulice, také vozily pasažéry z nádraží do města koňmi tažené omnibusy. Právě u Bristolu pak cesta překonávala po starém mostě řeku Moravu. 

Informace o archeologických nálezech: Peter Kováčik a Filip Šrámek, Archaia Olomouc, z. ú.

Foto: Archaia Olomouc a REJ.cz