Takové davy lidí zažilo Horní náměstí v Olomouci jen párkrát v historii. V květnu 1990 uběhlo sotva půl roku od listopadové revoluce, lidé byli nadšení z páru komunistického režimu a nesmírně zvědaví na muže, který se stal symbolem těchto historických změn.

Během jednoho dne toho Václav Havel v Olomouci stihl hodně. Setkal se s tehdejším arcibiskupem olomouckým Františkem Vaňákem, jemuž mimochodem bývalý režim dovolil teprve krátce před listopadem 1989 usednout na velmi dlouho uprázdněný stolec metropolity moravského. Setkání byl přítomen také nový pomocný světící biskup Josef Hrdlička, který je mimochodem dosud emeritním světícím biskupem. Prezident Havel se představil čekajícím lidem i z balkonu arcibiskupského paláce. Byl hostem Univerzity Palackého a jejího nového rektora Josefa Jařaba, který byl pro změnu symbolem listopadové revoluce v Olomouci, ctěným především vysokoškolskými studenty. Univerzita Havlovi tenkrát udělila vůbec první čestný doktorát filozofie a stala se tak vzorem pro řadu dalších vysokých škol, které později učinily totéž.

Po arcibiskupství a univerzitě zamířil Václav Havel na radnici. Zde jej přijal rovněž první nekomunistický primátor města, respektive stále ještě předseda městského národního výboru pan Břetislav Baran. Po oficiálním programu s vedením města se vydal Václav Havel na balkon nad dnešním informačním centrem. Na náměstí jej už v tu chvíli čekaly desítky tisíc Olomoučanů i lidé z širokého okolí města. Atmosféra byla úžasná, což se samozřejmě dá přičíst celkově vzrušené době historického přelomu. Žádná další návštěva různých hlav státu v Olomouci už tak nadšený a spontánně reagující dav veřejnosti nepřilákala…

Dnes si Olomouc toto výročí připomíná umístěním plastiky červeného srdce, jednoho ze symbolů éry Václava Havla, před sloupem Nejsvětější Trojice. U srdce, které vytvořili umělečtí kováři Milan a Václav Poliánovi, zde zůstane instalované až do června, se odpoledne ve 14 hodin setkají i představitelé města, univerzity a Senátu ČR.

Foto: Pavel Konečný + © Jiří Frait