Když byli na Olomoucku poprvé, letěli několikasetkilometrovou rychlostí po obloze, kolem duněly motory stovek dalších bombardérů a stíhaček a třaskaly výstřely a exploze. A umírali lidé. Když přiletěli podruhé, navštívili na neředínském hřbitově památník, který zde před pár lety nechalo postavit město jako dodatečné poděkování americkým letcům, kteří padli v bitvě 17. prosince 1944. Tehdy se jednalo o největší leteckou bitvu nad územím protektorátu, která se odehrávala na obrovském úseku moravské oblohy od Troubek, Olomouce a Přerova až k Novému Jičínu. Stopy bitvy byly patrné ještě mnohem dál - některé poškozené stroje se zřítily až nad bývalou Jugoslávií. 

Krvavý střet mezi 15. leteckou armádou US Army a stíhači německé Luftwaffe z elitní eskadry Jagdgeschwader 300 "Wilde Sau" znamenala smrt pro 222 letců z obou stran, především pro posádky napadených a špatně chráněných bombardérů, ale na druhé straně i pro mnoho zkušených německých stíhačů. Nad Olomoucí se při bitvě zřítil bombardér B-24 Liberator, který takřka v pravé poledne dopadl na území neředínského hřbitova. Pět letců zemřelo při výbuchu letounu, dalších pět se sice zachránilo seskokem, následně však byli zajati německými vojáky. Pětice padlých byla pohřbena na neředínském letišti, v září roku 1946 však byla jejich těla exhumována a převezena na americký vojenský hřbitov. Po sedmdesáti letech od dramatu, při kterém zahynulo nad Olomoucí pět amerických letců, přijeli na Moravu dva veteráni, kteří za války sloužili ve stejné letecké armádě. V sobotu 22. listopadu Olomouc navštívili dva členové 15. letecké armády US, Hjalmar Johannson a Orville Hommert, aby si u památníku na neředínském hřbitově připomněli své kamarády. Spolu s těmito více než devadesátiletými statečnými veterány dorazili na Moravu také blízcí rodinní příslušníci sestřelených Američanů. Po pietním aktu na hřbitově pozval někdejší letce olomoucký primátor Antonín Staněk na návštěvu radnice.

„Bylo to velmi působivé setkání. Příležitost hovořit s muži, kteří před sedmdesáti lety nasazovali své životy i kvůli osvobození naší vlasti, v člověka opravdu zanechá silný dojem. Snad jsme jim dostatečně vyjádřili naše díky,“ konstatoval po setkání primátor Antonín Staněk. Návštěvníci se podepsali do pamětní knihy města a poté byli provedeni radnicí. Americkým hostům, a to jak letcům samotným, tak příbuzným obětí bity, se v Olomouci velmi líbilo a historickou budovou radnice byli doslova nadšení. O vděčnosti Olomouce za oběť jejich blízkých je navíc mohl přesvědčit i památník, který na zakázku města a svazu letců vytvořil umělecký kovář Milan Polián a který byl na neředínském hřbitově odhalen před třemi lety.

Vraťme se ale ještě k detailům nejděsivější letecké bitvy nad naším územím. 

Jak to tehdy vlastně bylo? Nálet ze 17. 12. 1944 měl zničit německé rafinerie

Jednalo se o skutečně gigantické vzdušné střetnutí, především na americké straně se akce zúčastnil ohromný počet letounů. Toho dne odstartovalo z letiště v Bari v jižní Itálii z 13 letišť 15. americké letecké armády 527 těžkých čtyřmotorových bombardérů B—17 Flying Fortess a B—24 Liberator v doprovodu 300 stíhaček P—38 Lighting a P—51 Mustang. Cílem této mohutné letecké formace bylo bombardování a zničení továren na výrobu syntetických paliv v Odertalu a Blechhammeru Nord a Süd v nynějším Polsku. Při právě probíhající německé protiofenzivě v Ardenách bylo zásobování pohonnými hmotami tím podstatným, co mohlo mít na úspěch či neúspěch wehrmachtu vliv.

Letecké svazy letěly nad Itálií, Jugoslávií, Maďarskem a Slovenskem, až se dostaly nad Moravu. Plánovači amerického letectva nepočítali se silným odporem Němců, jejichž vzdušné síly předtím utrpěly vážné ztráty, čelily tlaku Rudé armády a operovaly i na západní frontě. Tento odhad se ale bohužel ukázal jako nesprávný.

Při přeletu nad střední Moravou - v oblasti mezi Olomoucí a Přerovem - byl jeden z bombardovacích svazů napaden německými stíhači, kteří proti němu odstartovali z letišť z okolí Berlína. Elitní nacistické stíhací jednotky měly zhruba v deset hodin dopoledne poplach a krátce poté z letišť Jüterborg, Löbnitz, Reinsdorf a Borkheide odstartovala stovka stíhacích Focke-Wulf FW-190A a Messerschmittů Bf-109G. V čele celé eskadry stál známý stíhač Maj. Walther Dahl (129 sestřelů). Těžce opancéřované a 30 mm kanóny vyzbrojené FW-190A vedl zkušený stíhač Lt. Klaus Brettschneider. Stíhači se v jedné zformované skupině vydali na východ zkřížit cestu americkému svazu. Velkou výhodu jim připravilo počasí, které zavinilo opoždění ochranného stíhacího doprovodu Američanů. 

Nápor jejich útoku naplno pocítí hlavně 49. Bombardovací křídlo mířící na rafinerii Odertal. Svaz vede 484. Bombardovací skupina, následovaná 451. a 461. na konci. Němečtí stíhači na poslední chvíli otočili na jih, minuli první vlnu bombardérů B-24 a následná zatáčka o 190 stupňů je zavedla přímo za konec 461. Bombardovací skupiny.

Střelci bombardérů spatří německé stíhačky okolo 11:50. Ty okamžitě rozvinou formaci a tvrdě zaútočí. První útok byl veden zezadu v oblasti jiho- západně od Přerova a přesné palbě FW-190 podléhá hned několik bombardérů B-24 Liberator. Na území Moravy ten den havaruje osm amerických bombardérů B-24 Liberator, většina z nich se zřítí již při první zteči. Jejich trosky dopadají u obcí Troubky, Rokytnice nad Bečvou, Kokory, Palačov, Kozlov, Libina, Václavov a také v Olomouci. Nad střední Moravou jsou sestřeleny také dvě americké stíhačky P-38 Lighting. Konec úspěšného útoku německých stíhačů znamená až přílet stíhačů amerických. Když konečně dorazili na místo střetnutí, drtivá přesila Lightningů od 14. Fighter Group a Mustangů od 31., 52. a 325. FG skutečně způsobila rozhodující zvrat. V době mezi 11.45 a 12.30 v prostoru od Uherského Hradiště až po slezskou Bielsko-Bialu američtí stíhači nárokovali celkem 23 jistých sestřelů, z toho 9 přímo nad naším územím. Sami ztratili pět stíhaček.

Celkové ztráty: více než dvě stovky mrtvých

Při útocích německých stíhačů, a to z největší části před příletem amerického stíhacího doprovodu, je celkem sestřeleno 28 amerických letounů, z toho 22 bombardérů a posléze také 6 stíhaček. V amerických bombardérech, které havarovaly na Moravě, zahynulo 45 letců. Zbytek se dostal do zajetí, kromě jednoho. Tím byl boční střelec Sgt. Frederick Hughes, který vyskočil na padáku ze svého letounu B-24J 42-51319, který posléze havaroval u Kokor. Hughese ukrývali čeští vlastenci v Brodku u Přerova až do konce války.

V gigantické bitvě nad Hanou bylo zničeno podle různých pramenů také 51 až 53 německých stíhaček. Jen na našem území havarovalo 29 německých stíhaček a zahynulo 19 pilotů. Čtyři z nich jsou pohřbeni v Olomouci na hřbitově v Neředíně.  Celkově znamenala bitva ztrátu 222 letců obou bojujících stran. K prvnímu střetnutí došlo někde nad obcí Troubky, potom už sestřelené stroje padaly po celé trase od Slezska až po Jadran. Asi 15 amerických a 29 německých letadel spadlo na území ČSR.

Zdroj: 

http://www.revi.cz/cz/revi/15_1.html, 

http://www.aic.cz/osvobozeni/letecke-bitvy-2-svetove-valky/letecka-bitva...

http://www.letecka-historie.cz/Neredin-Smith.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A1_v%C3%A1lka_nad_Hodon%C3%ADnskem