Nejkrásnější tisky nizozemské provenience ze 16. až 18. století vystavuje od zítřka Arcidiecézní muzeum Olomouc. Za výstavou Barokní knihkupectví světa, která představuje vzácné materiály z fondů Vědecké knihovny Olomouc, stojí profesor katedry nederlandistiky Univerzity Palackého, Nizozemec Wilken Engelbrecht. Ten už před lety vysoce hodnotil velké množství nizozemských tisků v olomouckých sbírkách.  

Svobodné Nizozemí hrálo v 16. až 18, století klíčovou roli v oblasti mezinárodního knižního obchodu. Díky na svou dobu velké svobodě tisku lze tuto zemi dokonce nazvat „barokním knihkupectvím světa“. A právě tento název nese výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc, která od 20. května do 13. září představuje reprezentativní výběr ze zhruba čtyř tisíc nizozemských tisků ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci. Výstavu připravil vedoucí Katedry nederlandistiky Univerzity Palackého Wilken Engelbrecht.

"V Olomouci je jedna z největších sbírek takových tisků. Podle mého odhadu by tu mohlo být několik tisíc kusů. Pojem nizozemský tisk ale může být trochu matoucí, myslí se tím totiž takový text, který byl vytištěn v tehdejším Nizozemí, nemusí to ale být v nizozemštině. Nejčastěji to bývá v latině nebo francouzštině. Asi deset procent těch výtisků je v nizozemštině. V Olomouci jich je tolik mimo jiné i proto, že se zde v rámci papežského semináře Collegium nordicum na své misie připravovali jezuité, kteří měli v Nizozemsku obracet protestanty na katolictví. Nizozemština navíc tehdy byla prakticky světovým jazykem, lidé ji uměli číst, protože to byl například důležitý zdroj technických či zeměpisných poznatků," uvedl už před několika lety Engelbrecht v jednom rozhovoru. Později se ukázalo, že těchto tisků jsou v Olomouci asi čtyři tisíce. Barokní Nizozemí bylo podle Engelbrechta světovou knižní velmocí. „Tiskařská centra byla například v Antverpách, Lovani, Bruggách, Bruselu, Amsterdamu nebo v Leidenu,“ uvedl.

„Nizozemské tisky z našeho fondu mají velkou historickou a uměleckou hodnotu. Atraktivní jsou také z hlediska doloženého původu v olomouckých a moravských církevních i šlechtických knihovnách,“ dodala ředitelka Vědecké knihovny Jitka Holásková. Výstava a katalog podle ní prezentuje některé typické akvizice bývalých církevních vlastníků, počínaje olomouckou metropolitní kapitulou a bohosloveckým seminářem. Vystaveny jsou také knihy z jezuitských kolejí, z augustiniánského kláštera v Olomouci i Šternberku, z cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, z premonstrátského kláštera na Hradisku u Olomouce, v Louce u Znojma, v Zábrdovicích u Brna, z dominikánského kláštera v Litoměřicích a další.

Pestrý je nejen původ vystavených tisků, nýbrž také zastoupené literární žánry. Ve sbírkách Vědecké knihovny jsou například atlasy a cestopisy. „Nizozemí bylo v 16. století dokonce nejdůležitějším evropským centrem kartografie. Sbírka map kartografa Abrahama Ortellia (1527–1598) byla dokonce vůbec prvním takovým souborem, označovaným jako atlas,“ připomněl Wilken Engelbrecht. V Arcidiecézním muzeu jsou vystaveny i ukázky teologické a filozofické literatury, a to jak „kacířské“ spisy, tak díla jezuitů nebo reformistů, židovské tisky či korán a antičtí autoři. Pozoruhodnou položkou jsou spisy Jana Ámose Komenského, který se z náboženských důvodů uchýlil do Holandska. „Podporovala jej aristokratická rodina De Geerů, která financovala vydání většiny jeho pedagogických a filozofických spisů. Na výstavě představujeme například jeho snad nejznámější spis Labyrint Swěta a Rág Srdce či první nizozemské vydáni jeho lingvistické práce Vestibulum,“ řekla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová. Mezi vystavenými tisky nechybějí ani technické a přírodní vědy nebo právnické spisy. „Samostatnou kapitolou jsou pak Libri prohibiti, tedy zakázané knihy, mezi nimiž je zastoupení nizozemských tisků výrazné. Nizozemští tiskaři netiskli jen protestantské spisy, které byly nepřijatelné pro katolické kruhy, ale neváhali tisknout ani spisy sociniánských teologů. V katalogu představujeme část nizozemských teologických spisů, která byla ve čtyřicátých letech 18. století zabavena členy olomoucké Societas eruditorum incognitorum (Společnost neznámých učenců),“ upozornila Elbelová.

Vedle knih uvidí diváci také několik dobových map ze sbírky Vědecké knihovny i mědirytů a leptů od nizozemských rytců z bohaté grafické kolekce Muzea umění Olomouc. Důležitá je také skutečnost, že výstava se bude po dobu svého trvání proměňovat. „Některé vzácné exponáty – zejména atlasy a cestopisy - v průběhu výstavy vyměníme a v ostatních knihách z důvodu ochrany papíru, ale také pro možnost nahlédnutí na jiné strany a zajímavé ilustrace přelistujeme stránky,“ doplnila Elbelová.

Výstava Barokní knihkupectví světa potrvá v Arcidiecézním muzeu Olomouc od 20. května do 13. září.