Muzeum umění Olomouc znovu otevírá stálou expozici moderního umění Století relativity, navíc obohacenou o díla Victora Vasarelyho. Vzhledem k nečekaným komplikacím při probíhající rekonstrukci fasády a střechy však o prázdninách návštěvníci uvidí jen jednu její část, a to expozici věnovanou umění druhé poloviny 20. století. „Celou expozici otevřeme v říjnu, po kompletním dokončení rekonstrukce budovy,“ dodal ředitel muzea Michal Soukup.

Rekonstrukce budovy Muzea umění Olomouc se v létě posune do poslední fáze. Objekt, jehož nynější podoba se zrodila na začátku 20. století, se po desítkách let chátrání dočká nové fasády a střechy. „Plán byl takový, že na konci června otevřeme obě patra stálé expozice Století relativity. Ovšem plány jsme museli změnit. Pokrývači totiž zjistili, že poškození střešní izolace je natolik rozsáhlé, že si oprava vyžádá více času, než předpokládal harmonogram,“ uvedl ředitel.

Od 30. června tak muzeum může otevřít jen část stálé expozice v prvním patře, kde je umění druhé poloviny 20. století. „Mansardu, výstavní sál v podkroví, kde vystavujeme umění první poloviny dvacátého století, musíme nechat až do října uzavřenou,“ vysvětlil Soukup.

V otevřené části stálé expozice najdou návštěvníci několik novinek. Tou nejvýznamnější je zařazení dvou děl zakladatele op-artu Victora Vasarelyho, a to obraz Terek z roku 1951 a tapisérii Harmas z roku 1966. „Obě díla, která jsme získali v roce 2014 ze soukromé sbírky autorova vnuka Pierra Vasarelyho, jsou pro Vasarelyho tvorbu klíčová,“ upozornila kurátorka Gina Renotière. Obraz Terek je datovaný rokem 1951, tedy ještě před vznikem proslulého Žlutého manifestu, v němž definoval myšlenku sériového rozmnožování a rozšiřování uměleckého díla, které se má stát přirozenou součástí moderního života. Více než dvoumetrová tapisérie Harmas je z roku 1966 a Vasarelyho návrh realizovala francouzská královská manufaktura ve městě Aubusson. „Ta je pověstná tím, že si vybírá po celá století své existence ke spolupráci jen nejvýznamnější umělce,“ řekla Renotière.

Tato dvě díla se navíc muzeu vloni podařilo doplnit o Vasarelyho práce na papíře. Díky vynikající spolupráci s Fondation Vasarely v Aix-en-Provence je součástí muzejních sbírek soubor 33 serigrafií, které reflektují padesát let Vasarelyho tvorby. Serigrafie ovšem návštěvníci stálé expozice neuvidí. „Práce na papíře totiž není možné dlouhodobě vystavovat,“ vysvětlila

Kompletní stálou expozici, včetně podkrovní Mansardy s uměním první poloviny 20. století, muzeum otevře 27. října, po dokončení rekonstrukce střechy a fasády. „Opravenou budovu veřejnosti předáme na říjnové vernisáži výstavy Šumění andělských křídel a při příležitosti stého výročí dokončení původní rekonstrukce objektu,“ uvedl Soukup. „Stále nás ale čeká například rekonstrukce bývalého kina Central, kterou bychom chtěli dokončit v roce 2018, nebo úpravy v Divadle hudby. A samozřejmě vyvrcholením našich snah bude stavba Středoevropského fóra Olomouc,“ uzavřel ředitel Muzea umění Olomouc.

Z historie budovy Muzea umění v Denisově ulic

1246

Založen útulek pro malomocné. V následujících letech zde vyrostlo několika objektů s kostelíkem, hřbitovem a zahradou. Nejstarší z olomouckých špitálů byl pojmenován nejprve po sv. Antonínovi, později po sv. Duchu.

1785

V rámci josefinských reforem byl špitál zrušen a budovy postoupeny výchovnému ústavu pro vojenské syny a arcibiskupskému semináři.

1843

Všechny stavby včetně gotického kostela byly zbořeny a na jejich místě vyrostl podle návrhu stavebního správce Franze Brunnera pozdně klasicistní soubor budov soudu a trestnice.

1901

Trestnice byla zrušena a budova prodána městu.

1915

Objekt odprodán manželům Donathovým. Radikální přestavbou na základě projektu architekta Jaroslava Kováře st. (ve spolupráci s mnichovským sochařem Moritzem Lauem) byl v letech 1915–1920 areál adaptován pro obytné, obchodní a výrobní účely.

1926

Po adaptaci části interiérů byl otevřen Radio bar a přístavbou na místě zahrady vzniklo kino Central.

1943

Interiéry kina Central byly upraveny podle návrhu architektů Škvora a Zázvorky ml.

1968

V prostorách někdejšího baru bylo otevřeno Divadlo hudby.

1989

Objekt získalo Muzeum umění Olomouc. Čtyři fáze rekonstrukce pro muzejní potřeby z let 1992–2000 zpočátku probíhaly na základě vlastních návrhů, později podle projektů architekta Michala Sborwitze, který je rovněž autorem právě probíhající fáze rekonstrukce.