Vrcholné operní dílo Bohuslava Martinů Řecké pašije se dočká historicky prvního uvedení na jevišti Moravského divadla. A bude u toho režisér Jan Antonín Pitínský, tvůrce oceňované olomoucké inscenace Pád Antikrista. Premiéra se uskuteční v pátek 24. února v 19 hodin, II. premiéra o den později ve stejný čas.

Světoznámý skladatel Bohuslav Martinů byl jako náruživý čtenář zaujat románem řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise Řek Zorba a toužil jej zhudebnit. Sám autor románu mu však doporučil jiný svůj text, v roce 1954 vydaný román Kristus znovu ukřižovaný.

„Martinů byl románem nadšený, korespondoval se spisovatelem a sám napsal libreto. Vznik opery trval tři roky. V Londýně však operu odmítli uvést. Až pominul ten hrozný smutek, napsal Martinů zhuštěnou, takzvanou curyšskou verzi, která je vlastně básní na téma románu. Z ní bude vycházet naše inscenace,“ popsal Jan Antonín Pitínský, uznávaný režisér, dramatik a prozaik, několikanásobný držitel Ceny Alfréda Radoka. Příběh o obyvatelích řecké vesnice, do níž během velikonočních pašijových her přijdou žádat o pomoc uprchlíci z jiné vesnice zničené nájezdem Turků, zaujal skladatele svou emocionální a duchovní sílou. „Chtěl, aby jeho opera byla drastická, tvrdá a bolestná, nic idylického. Druhá verze je oproti té původní zkratkovitá, více poetická a má krásnější konec. Vedle tématu uprchlictví se do popředí dostává tragický osud ovčáka Manoliose, který se vžije do role Ježíše a nabourává tak staré pořádky ve vesnici,“ přiblížil Pitínský, který se souborem olomoucké opery a operety spolupracuje podruhé. V roce 2014 uvedl v Moravském divadle operní inscenaci Pád Antikrista ověnčenou mj. Cenou Divadelních novin.

Dynamická hudba a variabilní scéna

Autorem hudebního nastudování je Petr Šumník. Podle něj nabízí Řecké pašije posluchačům výsledek celoživotního kompozičního vývoje Bohuslava Martinů. „Je to hudba dynamická, místy disonantní, místy naprosto přehledná a čitelná a samozřejmě výrazně rytmická, což je pro dílo tohoto skladatele celkově typické. Extrémní nároky klade autor na operní sbor. Jsou zde dvě početné skupiny, každá má v příběhu naprosto odlišný charakter a svou speciální úlohu. Dva smíšené sbory ještě doplňuje sbor dětský,“ popsal Šumník.

Tvůrcem variabilní scény, která se v průběhu představení mění z vesnice na pustinu, je architekt Milan Nytra, hudebním fanouškům známý jako člen populární skupiny Buty. S monochromatickou scénou kontrastují výrazné barevné kostýmy z dílny Jany Prekové.

Dílo Bohuslava Martinů se na jevišti Moravského divadla objevilo naposledy v březnu 1990, kdy měla premiéru inscenace jeho opery Divadlo za bránou v režii Františka Pokorného. Řecké pašije se v pátek 24. února dočkají historicky prvního uvedení v Olomouci.

Nová sólistka opery

Představení slibuje ještě jeden bonbónek - publikum se při něm setká s noviou sólistkou olomouckého souboru opery a operety. Slovenka Radoslava Mičová se olomouckým divákům poprvé představila jako Boulotka v operetní inscenaci Rytíř Modrovous, tehdy ale ještě jako host. Již jako sólistka opery a operety Moravského divadla nyní zkouší Řecké pašije, v níž ztvární postavu vdovy Kateřiny.

Více na www.moravskedivadlo.cz

Foto: Moravské divadlo Olomouc