Olomoucké barokní slavnosti pokračují dalším parádním kouskem - na programu je dnes a zítra opera Il natal di Giove (Narození Jupitera), kterou roku 1748 napsal v Jaroměřicích nad Rokytnou Karel Müller. Barokní serenatu charakterizuje motto Když se má narodit bůh, nebesa občas vysílají pro člověka nebezpečná znamení.

Oč v příběhu jde? Jedná se v zásadě o drama, vystavěné na mylně vyloženém proroctví. Princezna Melite, jedna z krétských královských dcer, má být podle věštby obětována bohům. Dramatický děj s dobrým koncem má velkou šanci zařadit se po bok dalších úspěšných představení, kterými Olomoucké barokní slavnosti přibližují dnešnímu publiku velkou a nanejvýš originální kulturní epochu baroka. Představení, které se odehrává v Konviktu v Univerzitní ulici ve funčkní replice mechanického barokního divadla, začíná každý večer v 19  hodin, následuje také prohlídka kaple Božího Těla a komentované noční prohlídky Sarkandrovy kaple a kostela svatého Michala.  

Dílo Karla (Carla) Müllera, kancelisty a skladatele hraběte Jana Adama Questenberga bylo zkomponováno na libreto Pietra Metastasia. První zhudebnění Giuseppem Bonnem, určené k oslavě narozenin císaře Karla VI., se nedochovalo. Drama vychází z chybně pochopeného proroctví. Adrasto se setkává s princeznou Melite a sděluje jí, že bohové odmítli obvyklou oběť, což bylo vyloženo jako nutnost obětovat jednu z královských dcer a snaží se ji přinutit k útěku. Melite se ovšem rozhodne zcela opačně a pro záchranu sestry i celé říše se odhodlá proroctví uposlechnout. Ve chvíli kdy se o proroctví a plánu sestry dozví Amaltea, spěchá k chrámu, kde kněz Cassandro připravuje Melite k obětování. Když jí není dovoleno v oběti sestru zastoupit, chce zemřít s ní. V chrámu se zjeví sama bohyně Themis a vysvětlí pravý smysl proroctví: Na Krétě se narodí bůh Jupiter a sestry byly vybrány k péči o něj.

V hlavních rolích barokní serenaty:
Melite (princezna na ostrově Kréta): Hana Holodňáková – soprán
Amaltea (její sestra): Aneta Ručková – soprán
Themis (bohyně spravedlnosti): Dora Rubart-Pavlíková – soprán
Cassandro (kněz Themidin): Filip Dámec – tenor
Adrasto (vůdce korybantů): Vojtěch Pačák – alt

Hudební nastudování a režie: Tomáš Hanzlík
Scéna a kostýmy: Tomáš Hanzlík