Na besedu s autorem a čtení z knihy rozhovorů s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině zve Sluňákov. Dva roky jezdil spisovatel a publicista Aleš Palán za šumavskými samotáři, novodobými poustevníky. Výsledkem jeho návštěv je ojedinělá kniha, která přibližuje dlouhodobou samotu, život mimo civilizaci a blízké soužití s přírodou. A také daň, jakou se za takovou alternativu platí.

Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální (zejména obě zpovídané ženy), jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal. Smyslem knihy Raději zešílet v divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který přesto tomu našemu klade velmi znepokojující otázky.

Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (Magnesia Litera, Cena Českého literárního fondu), snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award). Během půl roku čtyři vydání a náklad přes 30 tisíc výtisků.

Beseda se koná v rámci Ekologických večerů v pondělí 12. listopadu v Divadle hudby od 18 hodin. 

Aleš Palán (1965 v Jihlavě) spisovatel, publicista, novinář, ředitel nakladatelství Kalich. Autor čtyř desítek titulů, z toho zhruba poloviny knižních rozhovorů. Spolu s Kateřinou Šedou získal za průvodce brněnským Bronxem „Brnox“ Magnesii literu. Za román „Ratajský les“ a rozhovory s bratry Florianovými „Být dlužen za duši“ byl na tuto cenu nominován. Za rozhovor s bratry Renkovými „Kdo chodí tmami“ získal cenu Českého literárního fondu. Některé jeho knihy byly přeloženy do angličtiny, němčiny a japonštiny.