Olomoucké patrioty, milovníky historie i nevšedních lidských příběhů potěší výstava, kterou od začátku června hostí Výstaviště Flora Olomouc v prostorách historické oranžérie ve Smetanových sadech. Věnována je osobě třetího olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana (1788-1831), od jehož zvolení do čela olomoucké arcidiecéze uplynulo koncem letošního března 200 let. Expozice se snaží přiblížit jeho osobnost a působení nejen připomenutím oficiálních aktivit a zásluh, jimiž se výrazně vepsal do dějin města a celého regionu, ale také bližším pohledem na jeho soukromí, dynastické a sourozenecké vazby, vztah k přátelům a spolupracovníkům, názory na domácí a světové dění dané doby, nebo chápání závazku příslušnosti a loajality k panovnickému rodu.

Výstava je rozdělena do několika částí, které na sebe navzájem navazují a v rámci prostupující časové osy se i doplňují. Každá přitom akcentuje jiné hlavní téma nebo důležité období arcibiskupova života. V tomto ohledu je preciznost a vysoká úroveň zpracování předkládaných informací zásluhou erudovaných přispěvovatelů. Svými autorskými pojednáními k danému tématu se do výstavního projektu zapojili zástupci Magistrátu města Olomouce, Univerzity Palackého v Olomouci, Arcibiskupského kněžského semináře Olomouc, Výstaviště Flory Olomouc a.s., dále historici města Kroměříže věnující se působení Knížecí arcibiskupské gardy a vedoucí archivu Vítkovic a.s.. Jejich příspěvky podtrhují symbolické poslání expozice coby společného projektu města Olomouce, Olomouckého kraje a významných institucí a organizací reflektujících přínos svého zakladatele nebo podporovatele Rudolfa Jana.

Arcibiskup, kreslíř, klavírista a nemocný chlapec

Snahou kurátorů – Jindřicha Forejta a Josefa Kořenka – bylo poutavou a přehlednou formou zpracovat jak samotný životní příběh „královského prince pěti zemí“ (tak býval Rudolf Jan také označován), tak i základní kontext společenských, náboženských a kulturních dobových reálií, do kterých byl zasazen. Důležité je zde zprostředkování autentického svědectví, jež podávají deníkové zápisy a výpovědí současníků Rudolfa Jana, ale i jeho vlastní poznámky a osobní korespondence. Některé údaje z arcibiskupova života jsou prezentovány vůbec poprvé. Výjimečná je prezentace rodokmenů habsburského a habsbursko-lotrinského rodu ve znamení dějinné kontinuity od 17. století do současnosti.

Výstava se snaží být ve svém výkladu srozumitelná. Lze tak pochopit potíže malého Rudolfa Jana, který se jako nejmladší z 16-ti sourozenců jen obtížně prosazoval vůči starším bratrům. Vyvstávají zde tak „obrazy“ citlivého chlapce, jehož ve čtyřech letech zasáhla náhlá smrt obou rodičů, mladíka těžce zkoušeného nápory epilepsie, i nadaného klavíristy a skladatele, který si do notových záznamů ve chvílích čekání na inspiraci s oblibou kreslil drobné karikatury členů zámeckého personálu nebo dokonce pracovníků kurie… Opominuto nezůstalo ani působení Rudolfa Jana coby arcibiskupa a kardinála v rámci různých částí arcidiecéze, a bližší poznání jeho koníčků a zálib.

Výstava během svého trvání změní celkem třikrát podobu. V I. etapě je výstava koncipována zejména pro nejmenší návštěvníky. U vstupu je „vítá“ mohutný gardista Knížecí arcibiskupské gardy z Kroměříže, zachycený na vzácné dobové fotografii. Dominantou expozice je prostorově výrazná barevná vyobrazení (zvětšeniny portrétů) knížete-arcibiskupa Rudolfa Jana z různých období jeho života. Malí návštěvníci si mohou také prohlédnout uniformu velitele arcibiskupské gardy, zaposlouchat se do skladeb Rudolfa Jana, zorientovat se v rodokmenu představujícím 12 generací (téměř) jednoho rodu nebo najít město na mapě olomoucké arcidiecéze z 18. století.

II. etapa začíná 11. června a potrvá do 23. července a poté od 27. července do skončení výstavy. Výstava se promění v „procházku“ životním příběhem Rudolfa Jana. Chybět nebudou rodinné portréty, informace o tom, jak vypadalo dětství a dospívání na císařském dvoře, popsána bude arcibiskupská volba 24. března 1819, další části expozice se budou věnovat vztahu Rudolfa Jana k Olomouci, Kroměříži, Opavě, Velehradu a Vítkovicím. Tato část výstavy nabídne zájemcům možnost večerních prohlídek výstavy v doprovodu kurátora Jindřicha Forejta.

Speciální III. etapa začne 23. července (tj. v den 188. výročí úmrtí knížete-arcibiskupa Rudolfa Jana), kdy bude do slavnostně vyzdobené expozice zavěšena replika kardinálského klobouku.

Výstava se koná pod záštitou Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého, Miroslava Žbánka, primátora města Olomouce a Ladislava Oklešťka, hejtmana Olomouckého kraje. Více informací o výstavě na www.rudolfjan.cz.

Výstavu hostí historická oranžerie

Jen těžko by se v Olomouci hledalo více symbolické místo, které by mohlo „dosvědčit“ zájem kardinála Rudolfa Jana o přírodu, zahrady a jejich úpravy…než právě Flora Olomouc. Za vznik její nejstarší části vděčí město vlivu, který arcibiskup uplatnil na představitele místní vojenské správy, aby od nich získal předpolí hradeb pro založení parkového areálu.

Budova oranžerie byla postavena v r. 1866 dle versailleské předlohy v zámeckém parku ve Velké Bystřici. Na území dnešního Olomouckého kraje stálo tehdy 27 podobných staveb, v původním stavu se jich však do dnešní doby zachovalo pouze pět.

V r. 1886 odkoupila budovu oranžérie za cenu 400 zlatých římsko-katolická církev a dala ji převézt do Smetanových sadů na kraji města. Stavba se stala symbolem parku a také „domovem“ sbírek exotických rostlin. V letech 1893-1926 byla oranžerie užívána jako tzv. „starý palmový skleník“, ve kterém se pěstovala až 90 druhů rostlin. V roce 1920 se v prostorách oranžérie uskutečnila výstava prací účastníků vazačského zahradnického kurzu (vlastně první květinová výstava na Floře) a konal se zde i zahradnicko - pomologický kongres. Tím byly položeny základy tradice okrasného zahradnického výstavnictví.

Základní informace

• místo konání: historická budova oranžerie (Smetanovy sady), Flora Výstaviště Olomouc, a.s.
• datum konání: 1. červen – 31. srpen 2019
• otevřeno denně kromě pondělí, Út – Pá, od 15:00 do 18:00 hodin, So - Ne, od 14:00 do 18:00 hodin
• autoři projektu a kurátoři výstavy: Jindřich Forejt, Josef Kořenek