Nejkrásnější epocha z dějin Olomouce, baroko, se po roce vrací na scénu. Olomoucké barokní slavnosti budou letos trvat 24 večerů a v jezuitském konviktu nabídnou šest různých inscenací. Pět z těchto představení vzniklo nově přímo pro tento festival a zazní ve svých novodobých premiérách. Není to ale vše: v rámci projektu Barok Olomouc zažijí Olomoučané několik svátečních večerů na Horním náměstí – nebude chybět hudba, tanec, filmy a také zábava pro děti.
Samotné Olomoucké barokní slavnosti začínají dnes, v neděli 7. července. Jako první je v neděli a v pondělí čeká serenata Karla Ditterse z Dittersdorfu o Jupiterově soudu o vládě nad „Evropskou unií“. Mimochodem, z tohoto božího soudu vyjde jako ideální vítěz pruský král… Od úterý následuje dalších pět titulů.
„Návštěvníci zhlédnou díla často neprávem pozapomenutých barokních mistrů Karla Ditterse z Dittersdorfu, Johanna Heinricha Schmelzera, Pietra Andrey Zianiho a Františka Antonína Míči. Pravidelnou a oceňovanou součástí slavností bývá uvádění neobarokních oper vzniklých zhudebněním historických libret současnými autory. Z nich bude letos v premiéře uvedena opera Tomáše Hanzlíka Piramo a Tisbe,“ popsal za pořadatele Olomouckých barokních slavností Karel Valenta. Ze dvou oper věnovaných olomouckému biskupovi Wolfgangu Hannibalovi ze Schrattenbachu se zachovala pouze libreta. Novodobé neobarokní zhudebnění opery Piramo e Tisbe z roku 1712 současným olomouckým autorem zpracovává tragický příběh mladých milenců, kterým lásku odpírají rodiče.
Novinkou letošního festivalu bude umístění jednoho představení do více prostor konviktu – atria, chodeb a Kaple Božího Těla. „Jde o jediné dochované Míčovo oratorium Zpívané rozjímání. V první části večera zazní také novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána, na němž se jako sólista představí olomoucký klavírista a cembalista Martin Smutný,“ dodal Valenta.
Karl Ditters von Dittersdorf: Il tribunale di Giove (Berlin 1775), novodobá premiéra serenaty
Serenata o Jupiterově soudu měla premiéru v rámci oslav narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 24. ledna 1775. V prologu alegorická postava Genia Evropy v doprovodu Času strhává roušku Osudu a ptá se ho na to, kdo by měl vládnout kontinentu, aby zajistil prosperitu a mír. Osud odkazuje na rozhodnutí samotného Jupitera a posílá je na Olymp. V samotné jednoaktové serenatě pak bohové Apolón, Minerva, Mars a Štěstěna s podporou svých sborů přednášejí jednotlivě odlišné koncepty řízení Evropské unie. Jupiter nakonec oznamuje, že už má člověka, který spojuje přednosti všech božských rivalů: je jím právě jubilující pruský král.
Rukopisná partitura je zachovaná v Royal College of music v Londýně s datem vzniku 1774. Tento letopočet se také udává u příležitosti uvedení serenaty na Jánském vrchu. Je možné, že se jednalo o jakousi domácí zkoušku, či předpremiéru, jak dosvědčuje u jiných děl Dittersova autobiografie.
Účinkují: Lucie Kaňková, Kristýna Vylíčilová, Monika Jägerová, Leandro Lafont, Jakub Rousek
Režie: Tomáš Hanzlík
Program najdete zde https://baroko.olomouc.eu/program-2019/
Kde stával nejstarší biskupský chrám v Olomouci? Byl tu ještě před katedrálou
Příjemný šok, říkají pořadatelé o výtěžku sbírky na pomoc dětským pacientům
Folklorní sláva s cimbálem, piráti a skvělá bluesmanka Wanda Johnson