Výstavou Srdce v kleštích olomouckého výtvarníka Václava Stratila začíná dne soficiálně provoz zcela výjimečného kulturního stánku - galerie Telegraph. Ta vznikla z iniciativy a investicí sběratele umění Roberta Runtáka v zajímavé budově nedaleko olomouckého hlavního nádraží. Objekt, vystavěný v roce 1908 pro výrobu telegrafů, dal také novému projektu jméno. V přízemí sídlí galerie, v dalších částích Telegraphu budou coworkingové centrum, kavárna a stylový loft. 

Telegraph Gallery, kde dnes začíná výstava Václava Stratila SRDCE V KLEŠTÍCH,  najdou návštěvníci v přízemí. Nekomerční galerie zaměřená na současné umění zejména posledních tří dekád nabídne šest výstav ročně, z nichž vždy jedna - Signal - se bude věnovat umělecké sbírce majitele budovy Roberta Runtáka. K Telegraph Gallery patří také rezidenční prostor, ateliér a zázemí pro hostujícího umělce. V prvním patře vznikne Telegraph Hub, což bude coworkingové centrum se sdíleným pracovním prostorem nejen pro jednotlivce a kreativce, ale i pro firmy a velký byznys. 

V budově najde své místo také kavárna Telegraph Cafe přístupná veřejnosti po celý den. Ve dvoupatrové nástavbě vznikne Telegraph Lounge. Stylový loft zaměřený na svět umění, který bude sloužit pro pořádání večírků, firemních akcí, prezentací, workshopů apod. V létě budou k dispozici pobytové schody pod širým nebem a střešní zahrada. 

Srdcem v kleštích se Václav Stratil vrací do rodné Olomouce

Východiskem výstavy Srdce v kleštích jsou pojmy jako domov, paměť či návrat s jejich konkrétními projevy v tvorbě výtvarného umělce a performera Václava Stratila. Výstava představí kresebné a fotografické práce z let 2003–2019, v nichž autor stupňuje vazby mezi osobní pamětí a svou uměleckou historií. Důraz je kladen na současné podmínky, které tento paměťový diskurs nově ustavují, ale také na téma „pozdní tvorby“ umělce, kterýžto eufemismus obvykle má skrýt holou pravdu, že jde o práci umělce starého. Olomouc touto výstavou dostává zpět svého „ztraceného syna“ se vší „vertikální nostalgií“, které je schopen plesnivej dědek, co většinu času proleží na posteli.

Václav Stratil (*1950) v Olomouci vyrostl, naučil se kreslit, získal formální vzdělání a vstoupil do neoficiálních kulturních struktur. Žil zde až do roku 1983, kdy se odstěhoval do Prahy. Ta mu nabídla nové tvůrčí obzory. Ve slavném souboru „velkých černých kreseb“ přitom rozvinul právě přístupy, které postupně objevoval v závěrečné fázi olomoucké etapy. A přestože sám netušil, čím vším v následujících desetiletích projde jako kreslíř, malíř, performer, autor fotografických performancí, anebo jako svérázný písničkář, položil v těchto velkoformátových tušových kresbách koncepční i estetické základy k tomu, co později mnohokrát přehodnocoval a aktualizoval. V normalizačních letech vystavoval sporadicky. Na rok 1989 mu ale samostatnou výstavu navrhla olomoucká Galerie pod podloubím. Vernisáž byla naplánována na pátek 17. listopadu. Podle pamětníků v jejím průběhu došlo ke spontánním protirežimním projevům. Od té doby se Stratil do Olomouce vrátil ještě mnohokrát. V roce 2000 například kvůli velké retrospektivě v Muzeu umění. Retrospekcí, tentokrát ovšem ryze autorskou, je také jeho nová výstava Srdce v kleštích. Zahájena přitom bude přesně třicet let poté, co se v Olomouci „pod podloubím“ skandovalo.

Foto: Telegraph.cz