Turínské plátno, Ďáblova bible, křišťálová lebka…a pak tajemní Keltové. Vlastivědné muzeum Olomouc pokračuje v trendu a drží vysoko nastavenou laťku návštěvnicky atraktivních výstav.

Vloni představilo Věstonickou venuši, respektive její originál, který bývá vystavován jen zcela výjimečně. Na začátku tohoto roku nabídne další parádní výstavy, které udělají radost milovníkům keltské minulosti a také fanouškům záhad.

První výstava připomene i Záhady světa A. C. Clarka

Pamatujete si na už poněkud archivní seriál Záhady světa Arthura C. Clarka? Tento slavný spisovatel a vynálezce byl v 80. letech 20. století jedním z prvních, kdo pro televizní diváky připravoval pořad o fascinujících a dráždivých záhadách. A podobně je komponována nová výstava v olomouckém muzeu. Jmenuje se Největší záhady a tajemství světa a od 31. ledna do konce května bude představovat i ty artefakty, jimž se věnoval právě A. C. Clark. Vévodí jim slavná křišťálová lebka, návštěvníci se mohou těšit i na další unikáty, jako je třeba slavná Ďáblova bible. Další výstava, která začne téměř ve stejnou dobu, nás zavede do světa Keltů.

Keltský hrdina vystoupí z trezoru  

Už v závěru minulého roku Vlastivědné muzeum Olomouc excelovalo, když dokázalo návštěvníkům představit jinak téměř nevystavovaný originál Věstonické venuše, nejstarší keramické sošky na světě. Na tuto jedinečnou výstavu letos v únoru tematicky naváže další špičková expozice, kdy si budou moci návštěvníci prohlédnout jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů v České republice, Keltskou kamennou hlavu.

Plastika, označovaná za hlavu héroa, tedy mýtického hrdiny, byla nalezena roku 1943 v pískovně u Mšeckých Žehrovic. Objevil ji údasjně zcela náhodou jistý Josef Šlajchrt, který šel do pískovny zkontrolovat, zda tam zloději nekradou stavební materiál. Dnes je tato vzácnost uložena v trezoru Národního muzea v Praze a obdobně jako Věstonická venuše je vystavována jen velmi zřídka. V Olomouci bude úplně poprvé a vystavena bude opět ve speciální trezorové vitríně, v níž byla i Věstonická venuše.

Odborníci soudí, že tato kamenná plastika je významná v celoevropském měřítku – patří k nejdokonalejším projevům keltského výtvarného umění. Pochází pravděpodobně z 3. století před naším letopočtem a potvrzuje informaci historiků, že česká kotlina patřila k  pravlasti slavného pravěkého národa bojovníků a druidů. V Olomouci bude výstava keltské hlavy doplněna dalšími předměty ze sbírek Vlastivědného muzea Olomouc, které odkazují na naši keltskou minulost. Výstava potrvá od 11. do 23. února. 

Hrob keltského bojovníka skrýval poklad

A jaký byl mimochodem nejslavnější nález z Olomouce dob Keltů, jehož výsledek rovněž uchovává Vlastivědné muzeum Olomouc? Je to bojovnický hrob s unikátní výbavou.

Dne 19. března roku 1938 narazili dělníci při těžbě hlíny v cihelně v Olomouci-Nemilanech na kostrový hrob s naprosto ojedinělou „bojovnickou“ výbavou. Podle výpovědí nálezců spočívala v hrobové jámě kostra a napravo i nalevo od lebky ve vzdálenosti 100 až 120 cm stály dvě vázovité nádoby. Hrotem k hrudníku směřoval mečík s pseudoantropomofrní rukojetí, mezi stehenními kosti se nacházel velký dvojbřitý meč s dvěma bronzovými kroužky u rukojeti, mezi nárty nohou byl položen zdobený hrot kopí; v oblasti pánve se nalezl ještě jeden bronzový kroužek a bez přesnější lokalizace se z hrobu uvádí železná spona. Na základě vyzvednutých milodarů byl hrob zařazen do 3. století př. n. l., kdy na Moravě pobývali Keltové. V rámci celé Moravy představují zbraně vyzvednuté z tohoto hrobu naprosto unikátní záležitost.