I když si odborníci mysleli, že dávno zanikly, byly pořád tam. Krásné fresky zkušeného italského barokního malíře Innocenza Montiho v kupolích chrámu svatého Michala. Tato díla nezanikla při požáru v roce 1709 ani při pozdějších úpravách, jak se dlouho mezi kunsthistoriky soudilo. Nyní může tato krásná výtvarná díla vidět každý návštěvník jednoho z nejvíce ikonických olomouckých kostelů. O překvapivém objevu informují prosincové Olomoucké listy.  

Tři roky trvalo, než restaurátoři dokončili práci a z interiéru kostela na michalském návrší zmizelo lešení. Stálo to rozhodně za to. Pohled vzhůru nyní připomíná mnohem věrněji dojem, jaký měli návštěvníci kostela ze závěrečné čtvrtiny 17. století (1676 – 1699). Hlavním skvostem jsou restaurované fresky italského výtvarníka Montiho.

Barokní malby italského mistra totiž nebyly nikdy odstraněny, ale ukryty pod přemalbou z konce 19. století. Tehdy na popud arcibiskupa Theodora Kohna proběhla v michalském kostele výrazná modernizace interiéru. „V rámci této radikální proměny vzhledu interiéru vytvořil vídeňský malíř Joseph Dragan několik nových maleb. Ty barokní pak zcela přemaloval, aby „oživil“ jejich barevnost a vyšel vstříc estetickému požadavku své doby,“ uvedla historička umění Jana Zapletalová v aktuálním čísle Olomouckých listů.

Po dokončení všech prací lze konstatovat tolik: barokní malby v prostřední kupoli vytvořil olomoucký malíř Ferdinand Naboth. Dvanáct velkých maleb v trojúhelníkových polích pod trojicí kupolí je možné jednoznačně připsat italskému malíři Innocenzu Montimu. „Monti vymaloval v kostele čtyři evangelisty pod první kupolí, čtyři západní církevní otce pod prostřední kupolí a Zvěstování Panně Marii, Tobiáše s andělem a Anděla Strážného pod kupolí nejblíže presbytáři,“ popsala fresky Jana Zapletalová, která působí jako vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP Olomouc.

Nové objevy tak ještě zvyšují už tak mimořádnou hodnotu jedinečného chrámu, který po staletí tvoří výškovou dominantu na kopci nad centrem královského města.

Innocenzo Monti (1653–1710) přišel na Moravu z Boloně v Itálie. Jeho nástěnné malby můžeme dodnes obdivovat v knihovně Klášterního Hradiska, v kapli sv. Antonína Paduánského v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie nebo například v Uherském Hradišti, v Krakově v Polsku a rovněž v Itálii. Moravští objednavatelé si jej vysoce cenili zejména proto, že na rozdíl od místních malířů ovládal techniku nástěnné malby. (Zdroj: Jana Zapletalová)

Kostel svatého Michala patří k nejstarším a nejvýznamnějším sakrálním stavbám v Olomouci. Jeho dnešní podoba pochází z barokní přestavby (zahájena 1676, kostel znovu vysvěcen roku 1707). Původní projekt vytvořil císařský architekt Giovanni Pietro Tencala, mimo jiné autor baziliky Panny Marie na Svatém Kopečku. Stavbu dokončil další italský architekt Domenico Martinelli.

Kostel je ale mnohem starší. Prvotní kapli vystavěli dominikáni na pozemku, darovaném králem Václavem I., už před založením královského města, asi v roce 1230. V roce 1251 pak byl vysvěcen nový velký gotický kostel. I v dnešním barokním chrámu je patrná řada prvků původní gotické stavby, mimo jiné obvodové zdi, křížová chodba, fragmenty oken rajského dvora, kaple svatého Alexeje či přilehlá hranolová zvonice.  

Foto: Filip Menzel