Druhý ročník knižního veletrhu zaměřeného na autorské a umělecké publikace se až do neděle 25. září koná v prostorách kulturního a komunitního centra W7.

Veletrh byl iniciován snahou seznámit širokou veřejnost s tvorbou mladých spisovatelů, umělců, designérů, ilustrátorů či studentů výtvarných oborů, a také s unikátní produkcí malých nezávislých nakladatelství a vydavatelství. Návštěvníci tak budou mít příležitost prohlédnout si kreativní nízkonákladové publikace, které jsou často dostupné pouze ve specializovaných knihkupectvích nebo na internetu.

Prodejní veletrh doplní řada doprovodných workshopů, přednášek, výstav, dílen a prezentací.

Vstupné na tento neobvyklý a v tuzemsku unikátní veletrh včetně doprovodných akcí je pro veřejnost zdarma.

Hudba a světlo? Krásná kombinace. Fantastickou symfonii Hectora Berlioze si mohou ve čtvrtek užít lidé v sále Reduty i na Horním náměstí. Zvuk koncertu z Reduty bude přenášen na Horní náměstí, kde k němu přibudou také vizuální efekty, promítané na fasádu budovy filharmonie a divadla.

Videomappingové představení tentokrát připravila zkušená Simona Noera ze skupiny KinocirKus. Celou zajímavou večerní akci připravuje Moravská filharmonie ve spolupráci s festivalem VZÁŘÍ.

Víte, jak se společensky žilo v Olomouci v 19. století? Bylo to úplně jiné než dnes. Pokud vás osudy starých olomouckých salonů a kaváren zajímají, přijměte pozvání na dnešní zajímavou akci do Muzea umění Olomouc. 

Kavárny a salony se během 19. století staly významnými dějišti veřejného a politického života, podobně jako jimi mohou být náměstí, ulice a parky. Během procházky se její účastníci seznámí s tím, jak se život těchto míst v Olomouci proměňoval a jaká historie se skrývá za fasádami domů, které dnes již často slouží k jiným účelům. Během cesty městem si nejenom můžeme dát kávu, ale také vysvětlíme historický a sociální význam veřejného prostoru i omezení, která se v něm od počátku jeho existence dodnes objevují. Zavzpomínáme i na slavné osobnosti, jejichž jméno je s jednotlivými místy spjato.

Napoleonova armáda versus odhodlaní pruští vojáci. Již po čtvrté se návštěvníci Korunní pevnůstky na jeden den vrátí o 200 let v čase, kdy vrcholily napoleonské války v Evropě a olomoucká pevnost plnila funkci významného opěrného bodu rakouské armády. Festival Olmütz 1813 přivede do Olomouce stovky uniformovaných vojáků z počátku 19. století. 

Návštěvníci se mohou na vlastní oči a hezky zblízka seznámit se životem vojáků na válečném tažení, uvidí ukázky výcviku pěchoty, dělostřelectva a jezdectva, i dobové lékařské péče. V rámci bitevní ukázky si připomeneme 210. výročí obléhání německé pevnosti Magdeburk, která jako jedna z posledních pruských pevností odolávala francouzské přesile.

Naprosto jedinečné – toto označení do slova a do písmene pasuje na nedělní scénicko-divadelní představení Řeka má duši. Dění, které se odehrávalo na instalovaném mole přímo v kamenném korytě řeky Moravy, bylo vyvrcholením stejnojmenného festivalu Řeka má duši.

Představení, v němž se prolínal balet, zpěv a další žánry, bylo jedinečné – premiéra byla zároveň jeho derniérou. „Ne, už se opravdu opakovat nebude, bylo to jediné představení, připravené právě pro ten jeden okamžik,“ potvrzuje s úsměvem organizátor festivalu Šimon Pelikán.

Hlavním tématem festivalu bylo kamenné koryto řeky Moravy, které se začne příští rok v rámci protipovodňových opatření měnit. "Proto jsem se rozhodl udělat představení přímo v jeho středu," vysvětluje Šimon Pelikán, organizátor akce a také kapitán OLOLODI Kordulky.

Přesně 95 let nás dělí od chvíle, kdy do Olomouce přijel na oficiální návštěvu první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Pro Olomouc, jejíž radní už na konci roku 1918 schválili přejmenování Horního náměstí po prezidentovi a v roce 1919 jej jmenovali prvním čestným občanem města, to byla obrovská sláva. Také proto město Olomouc letos k tomuto výročí chystá na sobotu 17. září vzpomínkový den Olomouc legionářská.

Po letních prázdninách otevře Moravské divadlo znovu své brány a přivítá diváky na prahu nové sezony. Tradiční slavnostní galavečer je spojený s předáním cen za nejlepší umělecké výkony roku předchozího i ukázkami z připravovaného repertoáru. Poprvé se v nové sezoně setkáme v neděli 11. září, program odstartuje v 19 hodin. Večerem budou provázet členové činoherního souboru Kristýna Krajíčková a Tomáš Krejčí.

Varhaník z Notre-Dame z Paříže moc často neodjíždí. Letos se ovšem představí v Olomouci. Tato velká hvězda zdobí program letošního ročníku Mezinárodního varhanního festivalu, který dá opět vyniknout jedinečnosti královského nástroje, Englerových varhan u svatého Mořice. 

Titulární varhaník pařížské katedrály Notre-Dame se po osmi letech představí olomouckému publiku již podruhé. Olivier Latry patří mezi nejvýznamnější koncertní varhaníky své generace. jeden z nejpopulárnějších varhanních mistrů světa se představí ve čtvrtek 15. září a publiku nabídne varhanní transkripce, tedy přepisy děl, určených původně pro jiné nástroje.

Historické kamenné koryto řeky Moravy se stane ode dneška až do neděle 11. září dějištěm zbrusu nového multižánrového festivalu Řeka má duši. Festival v první řadě poukazuje a podporuje regionální kulturu i tvorbu a dá prostor kvalitním místním umělcům.

Během festivalu ožije kamenné koryto řeky v prostorách přístaviště mezi mosty na ulici Masarykově a Komenského. Současná podoba tohoto jedinečného místa je totiž dočasná. Ráz řeky se pozmění s blížící se rekonstrukcí, festival proto poskytne návštěvníkům jednu z posledních možností zažít atmosféru původní kamenné památky pocházející už z 18. století.

Knih o Olomouci určitě není málo, ovšem takových, které pojednávají o pověstech, pohádkách a tajemných stránkách života, těch zase tak moc Olomouc nemá. Poťouchlé pohádky spisovatele a pedagoga Milana Valenty tuto pomyslnou mezeru na trhu brzy zaplní. Kniha to bude rozhodně báječná - už jen ty ilustrace Petra Válka totiž stojí za to! 

Kdo má rád příběhy s tajemným pozadím a trochou toho mrazivého chvění, ten spisovatele Milana Valentu zná. Před necelými dvěma lety vydal knihu Muřinoh a Krchomilka, která svéráznou formou pojednává o legendách a příbězích z oblasti Malé Hané, tedy Jevíčka a okolí. Ještě o tři roky dříve vyšla jiná Valentova pohádková kniha, Půďáci ze staré školy, rovněž kouzelné dlo, které si milou formou pohrává s dějem na pomezí reality a fantastična. Milan Valenta, jinak také sám výtvarník, herec a pedagog Univerzity Palackého, má ke světě tajemných dětských vyprávění evidentně blízko.