Sigmund Freud v olomoucké kavárně a poválečný masakr. Nové pamětní desky

Jedna příjemná, druhá otřesná. Dvě vzpomínky na dvě historické události připomenou Olomoučanům nové pamětní desky. V polovině června jedna přibude na Ústředním hřbitově v Neředíně, aby upomínala na otřesný masakr u Horní Moštěnice z konce II. světové války, druhá bude od září na stěně domu, kde sídlí kavárna Opera, připomínat pobyt mladého Sigmunda Freuda v Olomouci v srpnu a září roku 1886.

Masakr u Švédských šancí

Pamětní deska připomínající otřesnou událost z konce II. světové války uctí památku obětí masakru, který se odehrál v noci z 18. na 19. června 1945 u Horní Moštěnice nedaleko Přerova. V oblasti, která nese název Švédské šance, našlo smrt více než 267 karpatských Němců, kteří se vraceli do svých domovů na středním Slovensku poté, co odtud byli na příkaz německých úřadů v prosinci 1944 evakuováni do severozápadních Čech. V řadách karpatských Němců byli i Maďaři a Slováci, mnozí z nich u sebe měli dokonce doklady o bezúhonnosti, Slovenské národnosti i dobrozdání o tom, že podporovali Slovenské národní hnutí.

Tato fakta však nezastavila poručíka 1. československého vojenského sboru Karola Pazúra, příslušníka v Sovětském svazu vzniklého Obranného zpravodajství. Pod jeho vedením poté v noci proběhla u Horní Moštěnice hromadná poprava téměř 270 lidí, z nichž většina byly ženy, děti a staří lidé (120 žen a 74 dětí včetně kojenců). Těla byla pohřbena na místě do hromadného hrobu, později však byly ostatky některých obětí masakru uloženy právě na Ústředním hřbitově v Olomouci. Pazúr byl sice dva roky poté odsouzen za válečný zločin ke dvaceti letům vězení, komunisté jej ale po nástupu k moci z vězení propustili. 

„Je těžko pochopitelné, že se o masakru na Švédských šancích téměř půl století vůbec nemluvilo. Slova na pamětní desce však snad budou mementem a dostatečnou výstrahou pro další generace,“ říká náměstek primátora města Olomouce Pavel Urbášek.

Pamětní deska ponese text „Kdo chrání viníky – sám se dopouští viny!“ a bude odhalena ve čtvrtek 16. června v 15 hodin na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně za účasti členů vedení města Olomouce.

Sigmund Freud a olomoucká kavárna

Sigmund Freud, zakladatel psychoanalýzy, pobýval v roce 1886 v Olomouci necelé dva měsíce jako čerstvě třicetiletý vojenský lékař na vojenských manévrech. V letošním roce od tohoto ne zcela dobrovolného Freudova pobytu uplyne přesně 130 let. „Vzhledem k tomu, že Sigmund Freud byl skutečně významnou osobností a jeho jméno stále vyvolává velký zájem a vznikají dokonce spolky zabývající se jeho osobou a prací, věříme, že umístění pamětní desky může oživit zájem zejména zahraničních turistů o město Olomouc. Pamětní desku Sigmunda Freuda totiž najdeme zatím pouze ve Vídni,“ vysvětluje náměstek primátora Pavel Urbášek.

Bronzová pamětní deska bude v průběhu září umístěna na Horním náměstí na budovu, ve které sídlí kavárna Opera. Místo není vybráno náhodně - připomíná tu část Olomouce, která byla Freudovi sympatická. "Hrajeme si pořád na vojáky, někdy dokonce na obléhání pevnosti," psal roztrpčený Freud z nuceného pobytu na cvičení Olomouce. Kavárny v centru města patřily k tomu málu, co podle dochované korespondence Freudovi pobyt na vojenských manévrech zpříjemňovalo, v dnešní kavárně Opera (tehdy CHirsch, později Café Ruprecht) trávil nejvíce volného času...

Umístění desky je tedy více než symbolické. Kromě kavárny prý Freuda pozitivně zaujaly i olomoucké tvarůžky, jinak ale evidentně velkým milovníkem vojenských manévrů nebyl.