Dvakrát opustil české země doslova na poslední chvíli. V srpnu 1939, pár týdnů púřed vypuknutím války, jako jeden z pasažérů posledního transportu židovských "Wintonových dětí" do Velké Británie, v únoru 1949 jako jeden ze tří posledních letců, kteří od nás odjížděli do Izraele. A Olomouc mu dala to, čím žil po většinu života, až dodnes. Létání. 

Hugo Marom, rozený Meisl (narozen 1928),patřil k nejlepším izraelským vojenským letcům, leteckým instruktorům, konstruktérům letadel a projektantům letišť. Létat se naučil roku 1948 v Olomouci. Nyní se do Olomouce v osmaosmdesáti letech vrátil a vy si můžete poslechnout jeho neuvěřitelné zážitky. Hugo Marom totiž do Olomouce přijel jako host letošních Dnů židovské kultury a v pátek vystoupí na volně přístupné veřejné besedě v Mozarteu.  

V Olomouci se dnes setkal se svým někdejším učitelem a leteckým instruktorem plukovníkem Aloisem Mutňanským. Tento již pětadevadesátiletý muž žije v Domově seniorů Chválkovice, kam za ním jeho někdejší žák, dnes osmaosmdesátiletý vitální senior, dorazil. Společně vzpomínali na rok 1948 v Olomouci, prohlíželi alba archivních snínmků a snažili se vzpomenout na jména kolegů či počty nalétaných hodin. "Nevím už přesně, kolik jsem nalétal, ale mám schované tři deníky plné záznamů o letech," konstatoval někdejší instruktor Alois Mutňanský. "Já mám nalétáno asi dvaadvacet tisíc hodin," dodal Hugo Marom. 

Hugo Meisl se po válce, kterou přečkal s mladším bratrem Rudim v Británii, vrátil do Československa. Jeho rodiče i většina příbuzných zahynuli v koncentračních táborech. Hugo, který už při škole v Británii prošel teoretickou průpravou budoucího letce, se přihlásil jako dobrovolník na půlroční misi v sotva založeném státě Izrael. Tehdejší Československo se snažilo Izraeli navzdory stanovisku OSN pomoct a proto u nás organizovalo tajný výcvik letců a dalších vojáků. Hugo nastoupil do Olomouce, kde probíhal výcvik pilotů četařů. Z padesáti přihlášených zůstalo do konce kurzu dvaadvacet českých Židů, kteří pak byli spolu s devatenácti izraelskými adepty skutečně připraveni nastoupit do bojů proti útočícím arabským armádám. Věšina z nich bez potíží odletěla, některé ale čekaly komplikace.

Na přelomu let 1948 a 49 se totiž vztah komunistické části Evropy k mladému státu Izrael radikálně změnil, to když sovětský vůdce Stalin seznal, že Izrael nebude prokomunisticky naladěným státem, a tak původní podporu vystřídalo silné ochlazení. V Československu uvízla poslední tři letadla Spitfire, zakoupená Izraelem, a sám Hugo Meisl se po výcviku jen tak tak z Olomouce dostal vlakem na blízký východ v únoru roku 1949. "Odjeli jsme na poslední chvíli tři, po nás už nikdo další neodcestoval," dodal letec, kterému pak v Izraeli změnili jméno z německy znějícího Meisl na hebrejské Marom. "Nikdo z těch, co vycestovali do Izraele, se už do komunistického Československa nevrátil, ačkoliv to původně měla být půlroční mise," připoměl Marom.

Izraelský hrdina byl ve středu rovněž přijat na olomoucké radnici primátorem Antonínem Staňkem a jeho náměstkem Ladislavem Šnevajsem. "Olomouc si pamatuju velmi dobře, i když jsem tady od té doby nebyl. Třeba taková Trojice, to nikde není, kolik takových Trojic jinde najdete?" vysvětloval s úsměvem Hugo Marom, který si velmi dobře ze svého úplně prvního letu pamatoval i Svatý Kopeček a jeho baziliku. "To mi četař Jozif ukazoval jako orientační bod, kdybych se někdy při letu ztratil a hledal cestu na olomoucké letiště," dodal Marom. Večer čekalo pana Maroma ještě setkání se členy olomoucké židovské obce a s izraelským velvyslancem Gary Korenem. 

Více zajímavostí z osudů Hugo Maroma se dozvíte na jeho besedě v pátek - více o programu zde http://www.olmuart.cz/dzko/

Setkání s Hugem Maromem 

Pátek 23. 9. v 16,00 v Mozarteu