Před nacisty se skrývala tři roky v dědečkově zahradě, po válce utekla do Izraele, kde vystudovala archeologii a bádala v hlubinách moře, dodneška ale vzpomíná na Olomouc, na cukrárnu Dejmal i další dobové olomoucké reálie. Izraelskou podmořskou archeoložku Evu Grossmannovou přivítal v rodném městě primátor Antonín Staněk.

Pětaosmdesátiletá Eva Grossmannová pochází ze smíšené česko-židovské rodiny. Za války žila se sestrou Ricardou a matkou, otec emigroval do Palestiny. V roce 1942 měla i se sestrou odejít do transportu, nakonec je ale neodvedli a matka ji i sestru schovala u křesťanského dědečka. Tři roky se pak skrývala na zahradě ve Dvořákově ulici, v chlívku, v zahradním domku a na dalších místech. Z Československa odešla do Izraele jako 16letá, kdy po nacismu zde stihla zažít ještě nástup komunismu. Vystudovala archeologii a egyptologii, posléze se specializovala na podmořskou archeologii. Dodnes mluví plynně česky, ale ovládá i hebrejštinu, angličtinu a němčinu. „Pocházím z Dvořákovy ulice, ale část dětství jsem strávila i na parním mlýně ve Chválkovicích,“ vzpomínala archeoložka.

Výsledky svého výzkumu ve východním Středomoří předala primátorovi knižně v angličtině a němčině. Primátor jí na oplátku věnoval Dějiny Olomouce. „Je to akademické vydání a věda něco váží,“ upozornil na nebývalou hmotnost dvojsvazkové publikace primátor. Svým darem archeoložku skutečně dojal. „Víte, já sice žiji v Izraeli, ale mé srdce pořád patří Olomouci,“ přiznala Grossmannová.

Společně s primátorem si povídali o Jeruzálemu, ale vzpomínali i na zaniklou cukrárnu Dejmal a další olomoucká zákoutí. „Nevím, jestli se sem ještě někdy vydám, ale líbí se mi, jak Olomouc dnes vypadá,“ podotkla Eva Grossmannová. Spolu se starší sestrou Ricardou si pak ještě prohlédla obřadní síň radnice.

Za války jí byla nejbližší zvířata

(převzato z projektu Paměť národa)

V roce 1942 dostala spolu se sestrou předvolání do transportu. Formálně podle norimberských zákonů byly obě Židovky, protože byly zapsány v židovské matrice před rozhodujícím datem a měly více než tři židovské prarodiče. Do jaké míry se ale bral v potaz matčin rozvod nebo zda sehrála roli matčina známost s oním Němcem, není zřejmé, odvedeny však nebyly. „Cestou domů po předvolání do transportu matka prohlásila, že podruhé už nikam nepůjdeme. Rozhodla se, že nás schová. Zároveň všem známým rozhlásila, že už v transportu jsme, a uklidila nás k dědečkovi. Co oči nevidí, hlavu netrápí, říkala. Takže já jsem byla celé dny v zahradě a sestra u dědečka v domě,“ vypráví pamětnice.

Schovávání v zahradě spočívalo v tom, že Eva Grossmann, tehdy deseti až dvanáctiletá holčička, sice spala ve vile svého křesťanského dědečka v dnešní Dvořákově ulici v Olomouci, ale brzy ráno dívku odvedli do rozlehlé zahrady. Někdy mohla být v zahradním domku, kde měl dědeček, který pracoval jako tesař, malou kancelář, nářadí a sklad dřeva, mohla si vlézt do chlívku ke kozám, ale nesměla se přibližovat k plotu. Vzpomíná, že si mohla číst. Knihy jí nosil známý hoch ze sousedství, který jako jeden z mála věděl o tom, že se ukrývá. V té době také přilnula ke zvířatům: „Byly tam kozy, králíci a slepice. Mohla jsem s nimi promluvit, pomazlit se a pohrát si. V té době to byli mí nejbližší tvorové.“

Eva Grossmann, roz. Fromowitzová (1932)

• 9. srpna 1932 narozena v Olomouci jako Eva Fromowitzová
• otec Žid, matka křesťanka, o dva roky starší sestra Ricarda
• otec pracoval jako ekonom v rodinném mlýně, matka vedla módní salon
• od roku 1936 úvahy o emigraci
• 1939 – otec sám emigroval do Palestiny, matka se na dálku rozvedla
• 1940 – pamětnice vyloučena ze školy
• 1942 – sestry povolány do transportu, ale neodvezeny
• od roku 1942 do konce války se obě skrývaly v dědečkově domě v Olomouci, Dvořákově ulici, a doma
• 1945–1948 – pamětnice studovala na gymnáziu v Olomouci
• 1948 – otec přijel z Izraele
• duben 1949 – celá rodina odjela do Izraele
• 1950 – svatba s Rudolfem Grossmannem, dva synové
• 1961–1964 – žili v Nigérii
• vystudovala archeologii a egyptologii
• odbornice v oboru podmořská archeologie
• žije v Kfar Shemaryahu u Tel Avivu