V neděli 24. března letošního roku uplyne 200 let od chvíle, kdy byl olomouckou kapitulou do čela zdejší arcidiecéze zvolen arcivévoda Rudolf Jan. Přijetím volby a jejím stvrzením tehdejším papežem se stal třetím olomouckým arcibiskupem. Jeho následující dvanáctileté působení znamenalo nejen pro město Olomouc, ale pro celý region počátek prosperity a slibného rozvoje.

U příležitosti tohoto významného jubilea bude v katedrále sv. Václava v samotný výroční den celebrovat současný olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner slavnostní mši svatou. Po jejím skončení se v katedrální kryptě uskuteční krátký vzpomínkový obřad. Právě zde je totiž, v souladu s přáním kardinála a arcibiskupa Rudolfa Jana, uloženo k věčnému odpočinku jeho srdce na znamení lásky a náklonnosti k místu, které považoval za svůj domov. Mše svatá začne v 10 hodin.

„Před začátkem bohoslužby a po ní se rozezvoní všechny katedrální zvony, a to včetně největšího zvonu na Moravě. Ten nechal v roce 1827 odlít ve Vídni právě arcibiskup Rudolf Jan,“ uvedl dómský farář a probošt metropolitní kapituly P. Ladislav Švirák.

Během bohoslužby bude symbolicky připomenuto, že jubilant, jehož památku si připomínáme, byl zakladatelem a štědrým podporovatelem řady institucí a spolků nejen v Olomouci, ale na celé Moravě. Mnohé z nich fungují dodnes a jejich zástupci tak budou mezi čestnými hosty.

Důstojný rámec celému programu dodá také přítomnost gardistů Arcibiskupské knížecí gardy z Kroměříže, jejichž předchůdci vytvořili při triumfálním vjezdu Rudolfa Jana do Olomouce v roce 1820 čestný špalír v ulicích. Zazní skladby i kardinálova přítele Beethovena. „V předvečer výročí, tedy 23. března, zazní od 19 hodin v kryptě katedrály sv. Václava skladby, jejichž autorem byl sám Rudolf Jan nebo jeho učitel a přítel Ludwig van Beethoven,“ dodal Švirák.

Kdo byl Rudolf Jan?

Třetí olomoucký arcibiskup pocházel z habsbursko-lotrinského rodu. Narodil se v roce 1788 v Toskánsku jako Rudolph Johann Joseph Rainer. Byl posledním (šestnáctým) potomkem velkovévody Pietra Leopolda, mladšího syna Marie Terezie, a velkovévodkyně Marie Ludoviky, princezny španělské. Do Olomouce přišel jako jednatřicetiletý muž plný elánu a vizí. Vedle příkladné péče o arcidiecézi obnovil také zdejší univerzitu, založil huť ve Vítkovicích, z níž se posléze staly slavné železárny, a v Olomouci nechal vytvořit první parkový prostor, jehož slavná alej je po něm dodnes pojmenována. Arcivévoda zemřel náhle v červenci roku 1831 v Badenu u Vídně. Doma – v Olomouci – ale zůstal svým srdcem dodnes.