První české, moravské nebo slezské město, jehož reprezentaci se dostalo slavnostního přijetí u nynějšího vídeňského starosty, není Praha, Brno, ani Ostrava, ale Olomouc. Stalo se tak 9. dubna při návštěvě Čestného výboru jubilea kardinála Rudolfa Jana, který chystá oslavy dvou set let od nástupu této významné osobnosti na biskupský trůn v Olomouci.

Olomouckou delegaci, kterou rozšířili i představitelé obou komor Parlamentu ČR, ministr kultury Antonín Staněk, hejtman Olomouckého kraje a moravští biskupové v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem, ve Vídni čekali zástupci habsburského rodu, nejvyšší církevní hodnostáři a představitelé rakouské metropole. Celou návštěvu provázela Ivana Červenková, velvyslankyně ČR v Rakousku.

Klíčovým motivem cesty do Vídně byla osobnost habsburského císařského prince Rudolfa Jana, který patřil k nejvýznamnějším osobám na pozici olomouckých arcibiskupů. Také proto byla delegace z Olomouce přijata nejprve v kapucínském kostele v habsburské rodinné hrobce u místa posledního odpočinku olomouckého arcibiskupa. „Ke hrobu Rudolfa Jana jsme položili srdce z růží jako poděkování za to, že Rudolf Jan symbolicky i doslovně zanechal v Olomouci své srdce a založil tradici Olomouce jako města květin,“ uvedl primátor Mirek Žbánek. Spolu s dalšími zástupci města pak položil květiny i k hrobům dalších dvou členů habsburského rodu, kteří byli olomouckými biskupy (Leopold I. Vilém a Karel I. Josef). Olomoučany ve Vídni vítal arcivévoda Georg Habsburský a další členové habsburské rodiny i nejvyšší představitelé církve v čele s vídeňským arcibiskupem, kardinálem Christophem Schönbornem.

Na slavnostně vyzdobené radnici pak delegaci očekávalo oficiální přijetí u starosty Michaela Ludwiga, který stojí v čele Vídně od května loňského roku. Olomoučany přijal jako vůbec první delegaci z českých zemí. Starosta Ludwig hovořil o významu sjednocené a společné Evropy bez hranic. „Sám jsem dobu, kdy nás dělily těžko překročitelné hranice, zažil, a právě proto jsem moc rád, že dnešní mladá generace žádné takové hranice nezná,“ reagoval na jeho proslov primátor Olomouce Mirek Žbánek.

Michael Ludwig a Mirek Žbánek pak hovořili o pojítcích mezi Olomoucí a Vídní, mezi něž patří právě i osoba olomouckého arcibiskupa Rudolfa Jana. „Není třeba vymýšlet a smluvně potvrzovat nová partnerství, když naše města spojuje přirozené partnerství už stovky let,“ řekl primátor Žbánek. Připomněl, že například slavný císař František Josef v Olomouci přebíral v osmnácti letech trůn a Olomouc posléze mnohokrát navštívil, a že císařovna Marie Terezie Olomouci v 18. století potvrdila starodávnou výsadu používání titulu hlavního města Moravy. I ona Olomouc opakovaně navštívila. 

„Město Olomouc a olomoucký region mají ve Vídni dveře vždy otevřené,“ reagoval starosta Michael Ludwig. „Můžeme se navzájem inspirovat v mnoha věcech, například v tématu udržitelné mobility, péče o památky i v oblasti spojení historické a moderní architektury, která je ve Vídni na vysoké úrovni,“ zdůraznil olomoucký primátor. „Byť je Olomouc podstatně menším městem, na přelomu let 1848 a 1849 byla na skoro půl roku bezpečným útočištěm císařského dvora a de facto i hlavním městem monarchie. Pokud by bylo někdy opravdu zle, můžete se na nás znovu obrátit,“ dodal Mirek Žbánek s úsměvem.

Rudolf Jan, syn císaře Leopolda II. a bratr jeho nástupce císaře Františka, se stal v pořadí třetím arcibiskupem olomouckým v roce 1819. V Olomouci inicioval zakládání městských parků, zajistil obnovení univerzity, významně podpořil stavbu divadla, podporoval dobročinnost i kulturní život ve městě. „Ačkoliv Rudolf Jan přišel do Olomouce z Vídně a to přímo z císařského dvora, na teologické fakultě prosadil pro bohoslovce povinné vyučování českého jazyka,“ dodal arcibiskup olomoucký Jan Graubner.

Foto: Tomáš Cigánek, Člověk a víra