V pondělí 19. srpna v pravé poledne se rodina, přátelé i veřejnost v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie rozloučí s Milanem Langerem. S mužem, který i přes své postižení měl rád život, a když jej začaly opouštět síly, chtěl ještě něco prožít, chtěl být na cestě.

Milan Langer, přestože na vozíčku, se rozhodl pro pouť do Santiaga de Compostela. Z Olomouce vyrazil na jarní slunovrat 21. března. Na cestě měl být se skupinou průvodců dvě stě dnů. Před sebou měli 3500 kilometrů. Jeho cesta, na které oslavil šedesátiny, skončila ve francouzském městě Rodez. Zde byl hospitalizován v nemocnici, a posléze zemřel na následky vyčerpání a dehydratace.

Milan Langer, soudní překladatel z němčiny a italštiny, byl veřejně činným člověkem a skutečným občanem. Působil v komisi městské části Nové Sady, byl členem Zastupitelstva města Olomouce a působil ve vedení Spolku vozíčkářů Trend i jako krajský předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Působil i v dalších organizacích pro zdravotně postižené jako je Svaz invalidů nebo Asociace muskulárních dystrofiků.

„Byl vytrvalý a houževnatý. Ale také měl smysl pro humor, o sobě vždy říkal, že je nepiják, nekuřák a nemrava,“ vzpomíná na svého muže Martina Langerová. Také rád cestoval. Navštívil Indii, Thajsko nebo Austrálii.

Jeho stopa je v Olomouci nesmazatelná. Právě on se zasloužil o projekt Bezbariérová Olomouc, který zpřístupňuje veřejný život, ale i pouhý pohyb po ulici, vozíčkářům a všem lidem se sníženou schopností pohybu a orientace.

Čest jeho památce.