AKTUALIZOVÁNO  Ve věku 77 let zemřel v noci ze soboty na neděli Milan Hořínek, disident, politik, pedagog a především první polistopadový primátor Olomouce. Milan Hořínek (* 6. června 1937 v Olomouci) byl v letech 1990 až 1994 po období komunismu prvním ne-komunistickým a celkově devatenáctým primátorem města Olomouce. Milan Hořínek byl signatářem prohlášení Charta 77 a před listopadem 1989 se podílel na protirežimních aktivitách, byť on sám svou roli v disentu posléze bagatelizoval.

Milan Hořínek vystudoval v Olomouci český a ruský jazyk a poté působil v letech 1959 až 1969 působil jako středoškolský profesor na gymnáziu ve Šternberku. Po srpnové invazi v roce 1968 projevil nesouhlas s vývojem situace, kritizoval tehdejší poměry a odmítal okupaci. Uvažoval o emigraci a nějaký čas dokonce strávil v Rakousku, pak se ale na naléhání matky vrátil do Československa. Následně byl vyhozen ze zaměstnání a živil jako dělník na pile, noční hlídač a železniční zaměstnanec. Podepsal i Chartu 77, přesto se nepovažoval za bojovníka proti komunismu. "Nazval bych to nesoužití s totalitou, ale rozhodně ne boj – odmítám to považovat za akt osobní statečnosti, protože v roce 1977 jsem neměl důvod nepodepsat, měl jsem skoro čtyřicet roků, dělal jsem pomocného skladníka, v 70. letech už se nevěšelo a rozdíl mezi pobytem ve vězení a mimo vězení byl za totality nepodstatný... proto z toho nechci dělat hrdinství," uvedl Milan Hořínek v roce 2008 pro Radniční listy Olomouc. Ve stejném rozhovoru přiznal svůj skoro milenecký vztah k Olomouci a doplnil jej anekdotou, jejíž význam je v tuto chvíli bohužel nanejvýš aktuální: "Když umře občan Olomouce, tak samozřejmě přijde do nebe – to je jasné. U brány ho uvítá svatý Petr a zeptá se: Odkudpak přicházíte? A on řekne: Z Olomouce. A svatý Petr odvětí: No, tak to se vám u nás moc líbit nebude... Nebe není Olomouc.“

V době společenských změn v listopadu 1989 se stal v rámci Olomouce nejvýznamnějším představitelem Občanského fóra a jeho mluvčím, odsud pak tehdy vedla přirozená cesta do křesla prvního nekomunistického primátora. Do roku 1992 byl i poslancem České národní rady. Po odchodu z politiky v roce 1995 působil na katedře společenských věd Pedagogické fakulty Palackého univerzity. Od roku 2001 byl prezidentem charitativní organizace Lions Club Olomouc. V roce 2008 obdržel Cenu města Olomouce za boj proti totalitě.

Poslední rozloučení se odehraje v pátek 31. října v 11.20 v obřadní síni krematoria v Neředíně. 

Po polonistovi, překladateli, publicistovi a básníku Václavu Burianovi tak Olomouc přišla ve velmi krátké době o další mimořádnou osobnost.