Nenechte si vzít hrdiny, nabádal studenty autor knihy o Bryksovi

Nepříliš veselé bylo včerejší vzpomínání na jednoho z nejstatečnějších mužů, jací kdy byli spojeni s městem Olomoucí, pilota Josefa Brykse. Motiv propastného rozdílu mezi statečností, přesvědčením, ctí a zásadovostí odbojářů na straně jedné a nesnášenlivostí, nenávistí, agresivitou a podlostí totalitních režimů na straně druhé se nesl celou vzpomínkovou akcí. "Josef Bryks a další hrdinové, které komunistický režim likvidoval, měli být vymazáni z naší paměti. Důležité je paměť neztratit," uvedl jeden z autorů knihy Na útěku Miroslav Kasáček.

Josef Bryks, rodák z Lašťan a občan Olomouce, byl vojenským pilotem. Studoval i vojančil v Olomouci, po válce zde i bydlel, než jej odvlekli komunisté. Bryks proslul vytrvalým odporem proti nacistickému režimu a následně i zcela nerovným zápolením s domácím režimem komunistickým. Jeho opakované útěky z německých věznic inspirovaly rok po válce vznik britského filmu Srdce v zajetí, podílel se také na hromadném útěku z věznice Sagan, o němž byl natočen známý film Velký útěk. „Josef Bryks je symbolem morální síly a obdivuhodné statečnosti, s níž dokázal opakovaně vzdorovat nenávistným totalitním režimům. Je symbolem opravdové touhy po svobodě,“ uvedl trefně při zahájení akce náměstek olomouckého primátora Pavel Urbášek.

Josef Bryks byl připraven coby voják a letec bránit republiku. Po mnichovské kapitulaci a pozdějším vzniku protektorátu se připravoval na emigraci. Přes Slovensko, Maďarsko, balkánské země, Turecko a Sýrii do Francie, po její porážce pak pokračoval do Británie. Už cestou zažil první věznění, a to v Maďarsku. "Nikdy se nevzdával, vždycky chtěl dál a dál bojovat. Z pohledu věznitelů býval vždy problémovým vězněm," komentuje Bryksovu povahu Mirslav Kasáček, jeden z autrů nové knihy Na útěku, Neuvěřitelný Příběh Josefy Brykse. V Británii prošel Bryks školením a posléze se zapojil do leteckých bojů nad Británií a především nad okupovanou Francií, kde byl sestřelen, zajat a následně strávil přes tři roky v německých zajateckých táborech. Své spoluvězně fascinoval nezlomnou touhou po svobodě, která se projevila řadou pokusů o útěk. „Pobyt na svobodě při útěku, byť šlo o mimořádně nebezpečnou situaci, která trvala třeba jen několik dní, stál Bryksovi za to. Vždy pak následovalo zadržení, týrání ze strany gestapa a další věznění,“ říkají autoři knihy Miroslav Kasáček a Luděk Navara.

Josef Bryks navzdory řadě zranění a strádání ve věznicích válku přežil, oženil se s láskou Trudie, kterou našel v Anglii a v kratičkém období svobody po květnu 1945 v Olomouci prožíval i osobní štěstí. Svou Trudie vyučoval horolezectví v Jeseníkách, jízdu na koni a další aktivity, navíc se jim narodila dcera Sonia. Okamžitě po únoru 1948 se ale coby letec z Anglie stal znovu nepohodlným a ještě téhož roku byl odsouzen a putoval pro změnu po komunistických věznicích. „Za dobro a obětavost pro člověka a falešné pochopení jsem nevinně již přes devět let v žaláři a zklamání jsem se dožil v přílišném přeceňování české duše,“ napsal Josef Bryks nedlouho před svou smrtí v komunistickém pracovním táboře.

"Jako malý kluk jsem obdivoval příběhy našich statečných letců. Tehdy jsem poprvé zaznamenal i jméno Josef Bryks, vzpomíná Miroslav Kasáček. "Postupně se ale komunisté snažili, aby se na tyto lidi úplně zapomnělo, oni se takových silných osobností báli. Ukradli nám naše hrdiny. Proto je důležité, abyste si vy naše hrdiny vzít nedali," vzkazuje mladým generáacím. Jen  tak může dlouhodobě platit, že český národ není žádným národem zbabělců a Švejků.