Posledních několik měsíců je brankářskou jistotou Sigmy. Michal Reichl, hráč áčka Sigmy a člen širšího kádru reprezentace do jednadvaceti let, zatím za reprezentaci odchytal jeden zápas a za A tým Sigmy má už dvanáct startů. Rozhovor, který vznikal v době vánočních prázdnin, se točí jak kolem působení na Hané, tak kolem šance na úspěch v reprezentaci.
Jak tráví profesionální fotbalista vánoční svátky?
Dostali jsme individuální plány, každý měl napsáno, co má o prázdninách dělat. Není to nic hrozného, je tam posilovna, nějaké běhání a pak jiné doplňkové sporty, abychom si odpočinuli od fotbalu. To je například tenis, plavání a podobně. Já se snažím hlavně si odpočinout po náročné sezóně.
V tomhle směru je na tom brankář nějak jinak než ostatní hráči, kteří hrají v poli?
Ne, tyhle plány jsme měli více méně stejné.
Vám se v posledním období dost změnila situace. V Sigmě jste se celkem nečekaně stal brankářskou jedničkou, nastoupil jste i za reprezentační jednadvacítku. Vnímáte to jako zlomovou sezónu?
Je to změna, když chytáte za áčko, cítíte při tom určitě větší tlak. Já si to ale přesto užívám, beru to tak, že nikdy nevím, zda to není na dlouho můj poslední zápas, takže si to chci opravdu užít.
Jakmile bude po zranění zpátky gólman Zdeněk Zlámal, vaše pozice může být ohrožena. Vnímáte se vzájemně jako konkurenti?
My máme v kabině celkově hodně dobrou partu. S ostatními brankáři trénujeme s naším trenérem panem Lovásikem samostatně, a můžu říct, že mezi sebou žádné problémy nemáme, rozumíme si. S nikým nevycházím špatně a neberu to takhle jako boj.
Prý jste flegmatik a jen tak vás něco nerozhodí. Je tohle podle vás dobrá vlastnost pro gólmana?
Myslím, že rozhodně ano. V každém zápase je X situací, kdy se musíte v okamžiku rozhodnout a vybrat správné řešení. Nesmíte panikařit. A i když už se člověk rozhodne špatně a zvolí méně výhodné řešení, přesto nesmí propadnout panice, protože pořád ještě není nic ztraceno. Stane se, že zápas prohrajeme, já si pak doma přehrávám různé situace, rozebíráme je s trenérem Lovásikem, nicméně hlavu si tím nějak nezatěžuju a netrápím se tím. Snažím se spíš poučit se z chyb.
Kdo je na tom lépe v situaci, kdy běží útočník sám na brankáře? Můžete útočníky nějak znervózňovat?
Záleží na opravdu konkrétní situaci, i na tom, zda běží úplně sám nebo jej stíhá obránce. Musím vždycky zvažovat, zda je lepší vyběhnout, nebo naopak zůstat stát na místě a počkat si na střelu. Brankář má sice určitou možnost toho útočník rozhodit, ale neplatí to vždycky. Jsou fotbalisti, kteří se na brankáře ani nepodívají, a to tam pak můžete dělat, co chcete, šaškovat, a stejně by vám to nijak nepomohlo. Důležitější je správně vyhodnotit situaci.
Sigma je momentálně v druhé lize, většinu zápasů má hru pod kontrolou a na vás moc střel nejde. Je to dobré, nebo máte radši, když se střely na vás jen sypou?
Pro mě je opravdu lepší, když jsem celou dobu v permanenci, než čekat na jednu střelu do devadesáté minuty. Dobré je, když se vám hned na začátku povedou nějaké zákroky. Stane se ale, že člověk dostane gól z první střely, ale i to musíte umět hodit za hlavu a hrát dál.
S obránci v Sigmě se znáte dobře, jste sehraní. Jak to je s reprezentací?
Znám je většinou z dorostu, hrávali jsme proti sobě, znám se dlouho třeba s Tomášem Kalasem. Necítím tohle jako problém.
Na reprezentaci už teď myslíte, i když je do šampionátu ještě skoro půl roku?
Samozřejmě že jo, každý na to myslí, reprezentace je pocta, člověk cítí hrdost, když může reprezentovat svou zemi. Strašně rád bych se do nominace dostal. Je to ale ještě půl roku, stát se může cokoliv. Mými konkurenty jsou Jiří Pavlenka z Baníku a Tomáš Koubek z Hradce, to jsou zkušení gólmani, kteří mají v lize odchytány desítky zápasů. I tak ale udělám cokoliv pro to, abych se do týmu dostal.
Trenér Jakub Dovalil ale asi moc nehledí na to, že zrovna teď je Sigma ve druhé lize. Zajímá se i o vaše spoluhráče Jakuba Plška, Davida Housku a Tomáše Zahradníčka.
No, snad to tak je, a dostaneme i my šanci.
Jak na trenéra můžete jako brankář zapůsobit? Vychytanými nulami?
Myslím, že to není tolik o těch čistých kontech, ale spíš o tom, jak vytížený v klubu jsem. A taky ho asi zajímá to, jak si klub ve své soutěži vede. Ty vychytané nuly jsou asi spíš navíc, jako takový bonus. A ta zápasová vytíženost, ta je pro mě důležitá obecně, čím více chytám, tím lepší to je.
Jak vnímáte ty týmy, které se dostaly na šampionát?
Tam jsou už všechny týmy opravdu kvalitní. Vidět to bylo to třeba i na tom, když Srbové vyřadili v kvalifikaci Španěly. Každý tým může bojovat o medaile.
Pokud byste v červnu v Praze za reprezentaci nechytal, na které zápasy v Olomouci byste se šel podívat?
Nejvíc by mě lákala asi Anglie. Pokud by nastoupil třeba Raheem Sterling z Liverpoolu, byla by to paráda.
(u21euro2015.cz)
Komentáře
Bfxtuk kfnhov