Dva olomoucké sloupy slaví dvě velká výročí, a Olomoučané by si spolu s tím mohli trochu osvěžit hrdost a lokální patriotismus. Čestný Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí byl před patnácti lety (a dvěma dny) slavnostně zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Mariánský či morový sloup na Dolním náměstí právě dnes zažívá připomínku tří století od zahájení výstavby. Odpoledne u něj proběhlo i slavnostní adventní setkání za účasti arcibiskupa Jana Graubnera a primátora Antonína Staňka.
Oba tyto sloupy mají několik společných jmenovatelů. U vzniku obou dvou stojí mimořádně významná osobnost olomouckého baroka, kameník a sochař Václav Render. Oba jsou samozřejmě památkami první třídy, sloup na Dolním náměstí je zapsán mezi Národní kulturní památky, jeho mohutnější a monumentálnější sourozenec na Horním náměstí je samozřejmě také národní kulturní památkou a navíc, jak již bylo řečeno, dokonce památkou chráněnou organizací UNESCO. Oba sloupy jsou nádhernou ukázkou práce a dovednosti barokních olomouckých řemeslníků a umělců první poloviny 18. století. A oba navíc připomínají hrdý patriotismus svých tvůrců - především u sloupu na Horním náměstí to platí bezezbytku, protože jej nechal kamenický mistr Render budovat na své náklady a také své jmění v závěti odkázal právě na dostavbu monumentu. Podstatné také je, že na obou dílech pracovali skutečně olomoučtí sochaři, vedle Rendera to byl například Ondřej Zahner, Filip Sattler a další.
Mariánský sloup na Dolním náměstí je starší. Mistr Václav Render jej začal budovat v roce 1715, tedy přesně před třemi staletími, jako výraz vděku Olomoučanů za ochranu před morovou epidemií. Dokončen byl roku 1723. Jedná se o sloup mariánský, což je patrné při pohledu na dominující sochu bohorodičky na vrcholku několikametrového kamenného tordovaného sloupu, vzhledem k okolnostem vzniku mu ale Olomoučané častěji říkají sloup morový. Kromě Panny Marie najdeme na sloupu osm soch světců. Mariánský sloup byl v posledních dvou letech znovu odborně renovován.
Čestný Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí je skutečným uměleckým unikátem. Je to největší barokní sousoší nejen u nás, ale pravděpodobně i v celé střední Evropě. Však jej také jeho autor Václav Render zamýšlel jako monument k poctě Nejsvětější Trojice, jemuž nebude nikde jinde na světě rovno. "Ke cti a slávě Boha všemohoucího, Panny Marie a světců postavím sloup, který svou výškou a nádherou nebude mít rovného v žádném jiném městě,“ napsal Václav Render olomoucké městské radě v roce 1716. To se nakonec podařilo, byť se sám mistr Render dokončení tohoto mimořádného díla nedožil. K jeho vysvěcení roku 1754 ovšem přijela do Olomouce císařovna Marie Terezie s manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským, čímž potvrdila význam nového sousoší i Olomouce samotné. Ojedinělost a význam památky ocenili i zástupci UNESCO, když sloup zařadili mezi světově významné památky. Olomouc tuto poctu velkolepě oslavila právě před patnácti lety.
Dnes je tento doklad vysoké úrovně olomouckého baroka i uvědomění zdejších umělců a řemeslníků předmětem obdivu turistů ze všech koutů světa. Zkusme si tedy tento fakt uvědomit i my Olomoučané, když kolem těchto skvostů denně procházíme.
Příjemný šok, říkají pořadatelé o výtěžku sbírky na pomoc dětským pacientům
Kde stával nejstarší biskupský chrám v Olomouci? Byl tu ještě před katedrálou
Folklorní sláva s cimbálem, piráti a skvělá bluesmanka Wanda Johnson