Lípy místo kaštanů, to je řešení, které má zachránit památnou Rudolfovu alej. Zatímco choroba likviduje v nedávno obnovené aleji ve Smetanových sadech jeden strom za druhým, odborníci hledali a nakonec našli řešení. Více než dvě stovky jírovců, které musí být kvůli vážené chorobě vykáceny, nahradí lípy velkolisté. Právě tento druh dřeviny doporučili radním odborníci, a městská rada se s jejich doporučením ztotožnila. Mladé lípy se mají v Rudolfově aleji objevit letos na podzim.

Speciální pracovní skupina složená z odborníků i zástupců památkové péče se zabývala budoucností Rudolfovy aleje v souvislosti s neléčitelnou chorobou jírovců. Výskyt patogenu Pseudomonas syringea, který způsobuje nemoc stromů zvanou slizotoková nekróza, potvrdil u třetiny stromů znalecký posudek Mendelovy univerzity v Brně. Smyslem práce odborníků bylo proto posoudit stav nákazy, prognózu jejího šíření a varianty postupu následně navrhnout radě města. „Odborníci se shodli na jediném možném řešení, a to včasném vykácení všech stávajících jírovců v aleji a jejich nahrazení jiným druhem,“ popsal výsledek jednání pracovní skupiny náměstek primátora Aleš Jakubec. „Své závěry opírají nejen o odborné posudky, ale berou v potaz i zkušenosti ze zahraničí,“ uvedl náměstek Jakubec.

Jako nejvhodnější druh stromu pro obnovu Rudolfovy aleje odborníci doporučili lípu velkolistou (Tilia platyphyllos). Jednotlivé dřeviny má od sebe ve stromořadí dělit vzdálenost deset metrů, na rozdíl od současných pěti metrů. „Tento druh stromu podle odborníků nejlépe koresponduje s historií a významem Rudolfovy aleje, jejím budoucím vzhledem a zároveň vyhovuje nárokům na odolnost dřeviny,“ vysvětlil doporučení náměstek primátora Aleš Jakubec. „Při hledání vhodného způsobu obnovy aleje jsme kladli důraz na takové řešení, které by v maximální míře zohledňovalo historickou hodnotu aleje, a zároveň respektovalo požadavky na dlouhodobou udržitelnost nové výsadby. Závěry berou v potaz estetické, provozní i klimatické podmínky,“ zdůvodnil doporučení pracovní skupiny ředitel Výstavistě Flora Olomouc Jiří Uhlíř. Námitku, že lípy produkují množství lepkvaé šťávy "medovice" a znemožní tak na jaře sezení na lavičkách pod stromy, vyvrací vedení Flory poukazem na fakt, že lípa velkolistá "meduje" výrazně méně než známější lípa srdčitá. 

Lípa velkolistá je původní česká dřevina, která se podle odborníků jeví jako nejvhodnější z hlediska zdravotního stavu i odolnosti související s jejím tvarováním. „V budoucnu bude možné alej upravit řezem do podoby vysokých zelených stěn a tím koncepci starou sto let obnovit nebo ji ponechat volnému růstu,“ popsal ředitel výstaviště Jiří Uhlíř.

S ohledem na odborné vyhodnocení stavu jírovců proto odbor životního prostředí, jako orgán státní správy, vydal rozhodnutí a povolil kácení 206 jírovců. „Nejprve bylo povoleno kácení 28 jírovců. Vzhledem k možnému šíření vysoce agresivní nemoci však celkový zásah nebylo možné odkládat. Stromy je nutné vykácet všechny do konce března,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka s tím, že náhradní výsadba musí být provedena nejpozději do 30. listopadu letošního roku. S ohledem na to, že náhradní výsadba znamená vysazení stejného počtu stromů, a do nově koncipované aleje se jich vejde o polovinu méně, budou další stromy vysazeny na jiných místech v parku či ve městě. Jak dodal ředitel Flory Jiří Uhlíř, souběžně s obnovou stromořadí se letos změní také záhony, které vedou střední částí Rudolfovy aleje.

Výsadbě lip musí předcházet pořízení projektové dokumentace. Autorem projektu bude zahradní architekt Radek Pavlačka, který je zároveň držitelem autorských práv stávající podoby aleje i členem speciální pracovní skupiny. „Vzhledem k mimořádnému významu aleje i s ohledem na to, že před lety se do výsadby stávajících jírovců zapojilo i mnoho dobrovolníků z řad Olomoučanů, počítáme s tím, že by se na nové výsadbě opět mohli podílet i občané,“ doplnil náměstek Aleš Jakubec s tím, že přednost by dostali ti, kteří se účastnili výsadby v letech 2010 a 2012.

Jírovce, které generace dětí milovaly především jako zdroj charakteristických kaštanů, od 90. let ničila především klíněnka a teď v posledních několika letech začínají v celé Evropě podléhat právě slizotokové nekróze. Podle některých odborníků se dokonce blíží doba, kdy bude tento druh stromu v Evropě velkou vzácností.