Sta let by se dnes dožil muž, kterého lze bezpochyby považovat za jednoho z nejstatečnějších Olomoučanů. Vojenský pilot Josef Bryks, rodák z blízkých Lašťan a mnoho let občan Olomouce, patřil k nejstatečnějším odpůrcům dvou totalitních režimů, které postihly naši zemi. Do historie se zapsal vytrvalým odporem proti nacistickému režimu i bojem proti zvůli komunistického režimu. Představitelé města Olomouce dnes připomenou Bryksovo výročí ve 14 hodin položením kytice u pamětní desky v ulici Hanáckého pluku a v 15,30 účastí na pietním aktu v Lašťanech.

„Dnes se můžeme na osudy Josefa Brykse dívat se směsicí obdivu a současně úděsu nad tím, jak krutě se dokázaly zločinné režimy minulosti chovat k lidské bytosti a jak dokázaly zásadně ovlivňovat lidské osudy,“ říká primátor Antonín Staněk. „Josef Bryks je symbolem touhy po svobodě, symbolem morální síly a obdivuhodné statečnosti, s níž dokázal vytrvale vzdorovat režimům, postaveným na nenávisti a nesvobodě,“ dodává náměstek primátora Pavel Urbášek.

Josef Bryks se narodil 18. března 1916 v Lašťanech, vystudoval obchodní akademii v Olomouci a vojenskou školu v Košicích. Stal se vojenským stíhačem. Už jako zkušený pilot se Bryks po okupaci vydal za dramatických okolností přes Maďarsko, balkánské země, Turecko a Sýrii do Francie. Poté, kdy před Němci kapitulovala Francie, pokračoval do Británie. Zde se stal respektovanou součástí početné české skupiny účastníků letecké bitvy o Británii a bojoval i nad okupovanou Francií, kde byl při jedné z akcí sestřelen, zajat a deportován do zajateckého tábora.

Ani tři roky v zajetí jej nezlomily, spoluvězně fascinoval stálou touhou po svobodě, která se projevila řadou pokusů o útěk. Podle Miroslava Kasáčka a Luďka Navary, autorů vloni vydané knihy Na útěku, stál byť jen několikadenní pobyt na svobodě Bryksovi za všechna utrpení a nebezpečí, která s sebou jeho útěky nesly, včetně následných trestů.

Přes všechna zranění a strádání v různých nacistických táborech Bryks válku přežil, usadil se v Olomouci a oženil se se svou anglickou snoubenkou, kterou poznal během válečného pobytu v Británii. Ihned po únoru 1948 se ale jako účastník západního odboje stal nepohodlným. Následovalo zinscenované odsouzení a cesta do komunistické věznice. I zde se pokoušel vzdorovat, organizoval útěk, demonstrativně porušoval nařízení věznitelů, držel opakovaně hladovku, nicméně komunistická bezpečnost byla mocnější. „Za dobro a obětavost pro člověka a falešné pochopení jsem nevinně již přes devět let v žaláři a zklamání jsem se dožil v přílišném přeceňování české duše,“ napsal Josef Bryks nedlouho před svou smrtí v komunistickém pracovním táboře.

Josef Bryks zemřel 11. srpna 1957 ve vězeňské nemocnici u uranových dolů poblíž Jáchymova. Režim se mu za touhu po svobodě mstil i po smrti - jeho ostatky nedovolil vydat rodině a pohřbil jej na neoznačeném místě.