Rada města Olomouce měla včera na programu projednávání návrhu opatření obecné povahy o stavební uzávěře v lokalitě ulice Šantova. K tomu ale po překvapivém průběhu vůbec nedošlo.

Po veřejném projednání tohoto záměru dostalo město už dříve celkem devět námitek. S nimi se muselo nejprve vypořádat, což se ukázalo jako kámen úrazu. Bez vypořádání námitek totiž nemohlo jednání o vydání stavební uzávěry pokračovat. 

Vypořádání námitek připravil odbor koncepce a rozvoje. Ve všech případech doporučil námitkám nevyhovět. Radní ovšem v průběhu včerejší diskuze dospěli k závěru, že s některými vypořádáními nesouhlasí, a navržené rozhodnutí o vypořádání námitek proto neschválili. Jak na tiskové konferenci doplnil primátor Antonín Staněk, rozhodování rady se nemohlo opřít o žádný precedens z minulosti a samo by se tak stalo precedentním do budoucna.

Když jedno právo omezuje právo druhé

V případě přijetí stavební uzávěry jde podle primátora o spor dvou práv, tedy práva na ochranu kulturního dědictví a práv soukromého vlastníka pozemku. V případě, že ochrana jednoho práva omezí právo druhé, chtěli mít radní jistotu, že jde o nevyhnutelný krok. Všechna dosavadní jednání s ministerstvem kultury, které prosazuje v Olomouci a zejména pak v blízkosti městské památkové rezervace zákaz výškových staveb, však nevedou podle primátora ke stanovení dobře zdůvodněných a jasných kritérií. Ostatně právě kvůli nedostatečnému zdůvodnění vloni krajský soud zrušil tu část nového územního plánu, v níž byly zakomponovány požadavky ministerstva na striktní omezení výškových staveb. Stavební uzávěra tak měla prozatím zabránit vzniku stavby výškové budovy do doby, než město přijme nově vypracovanou změnu územního plánu. 

"Poslední pevný bod, o nějž jsme tedy mohli naše vypořádání námitek investora proti záměru vydat stavební uzávěru opírat, je ochranné pásmo městské památkové rezervace. K mému zděšení se ukázalo, že toto ochranné pásmo, s nímž se v Olomouci desítky let běžně operuje, ve skutečnosti zřejmě vůbec neexistuje," uvedl na tiskové konferenci Antonín Staněk.

Co tedy chrání městskou památkovou rezervaci? 

Problém je v právní rovině, při vzniku ochranného pásma MPR zřejmě došlo ke správnímu pochybení. Ochranné pásmo totiž nebylo v roce 1987 zaneseno do sbírky zákonů správně, protože odkazovalo na neplatný starší zákon o vyhlášení městské památkové rezervace z roku 1971. Inspekce památkové péče na to prý už v roce 2008 upozorňovala ministerstvo kultury i olomoucký krajský úřad, ale nic se nestalo. "Budu neprodleně iniciovat jednání na úrovni ministerstva kultury a krajského úřadu o tom, co dělat, aby ochranné pásmo památkové rezervace začalo platit," dodal primátor. 

Dalšími námitkami bylo zaměření stavební uzávěry proti jednomu konkrétnímu projektu, ačkoliv podle zákona je stavební uzávěra opatřením obecné povahy, určené obecným adresátům. Radní proto nakonec nesouhlasili s vypořádáním oněch námitek soukromníka a k projednávání stavební uzávěry se tedy vůbec nedostali. „Proces projednání stavební uzávěry tedy bude nadále pokračovat,“ uvedl náměstek primátora Aleš Jakubec.

Pokud jde o samotnou stavbu výškové budovy nedaleko nákupní galerie, neznamená současná situace automaticky otevřenou cestu k její realizaci. Stavebník musí bez ohledu na územní plán či stavební uzávěru splnit všechny podmínky, dané stavebním zákonem, což může být problém, protože stavba o výšce 75 metrů například musí být v příslušné dostatečné vzdálenosti od jiných, již existujících staveb.