Děsivý příběh masakru, který se odehrál před jednasedmdesáti lety u Přerova, dostal dnes svůj poslední díl. Symbolické ostatky dvou stovek žen a dětí se vrátily k jejich otcům či manželům do Přerova. Šlo ale skutečně o ostatky více méně symbolické - vzhledem k tomu, že v Olomouci byl popel žen a dětí uložen na neoznačeném místě, v osmdesátých letech tudy byl veden výkop pro nový vodovod. Ze dvou dřevěných a oplechovaných beden s ostatky toho už moc nezůstalo.  

Místo, kam Státní bezpečnost nechala po válce uložit bedny s popelem dvou stovek obětí nesmyslného masakru u Švédských šancí kousek nad Přerovem, našel díky pátrání v archívech historik František Hýbl. Jak uvedl historik, je pravděpodobné, že Státní bezpečnost chtěla zamaskovat děsivý fakt, že mezi povražděnými německými civilisty bylo velké množství žen a malých dětí, a proto jejich těla nechali zpopelnit, a místo jejich uložení ani neoznačili. Dodatečně se pak ukázalo, že v témže místě byl v roce 1984 veden výkop a nic netušící stavební dělníci tehdy přetnuli výkopem i místo, kde leželi zavraždění. Podle slov ředitele Hřbitovů města olomouce Evžena Horáčka sice požádali badatelé o pomoc i archeology, kteří zapůjčili georadary, nicméně více než části pozinkovaných plechů se z obou beden s ostatky nepodařilo nalézt. Proto byly dnes do připraveného kontejneru vloženy právě kusy těchto plechů a poté i několik prstí hlíny, která pravděpodobně obsahuje i popel zabitých lidí.  

Před vyzvednutím ostatků promluvil na olomouckém hřbitově také kněz Českobratrské církve evangelické z Přerova Marek Zikmund. „Myslíme na lidi, jejichž životy byly tehdy zmařeny, a myslíme také na ty lidi, kteří je tehdy připravili o život. Myslíme i na to, v jak zjitřené době a v jakém napětí tehdy lidé žili. Prosíme, abychom si dokázali znovu podat ruce, odpustit si, ale také vyznat vinu, abych dokázali oživit paměť, a abychom mohli překonat všechny překážky, které mezi námi leží,“ uvedl ve své modlitbě.  

V Přerově pak byl kontejhner s ostatky uložen do hrobu, kde leží povraždění muži. Při obřadu se s nimi rozloučili potomci příbuzných i zástupci východoslovenského města Dobšiná, odkud evakuovaní Němci pocházeli a kam se chtěli v červnu roku 1945 vrátit. V jejich návratu domů jim však tehdy zabránil jeden z nejhorších válečných zločinů na území Moravy, masakr u Švédských šancí...