Dva lidé se v bytě v centru Olomouce přiotrávili oxidem uhelnatý. V Denisově ulici muse la zasahovat sanitka zdravotnické záchranné služby i hasiči.

Únik nebezpečného jedovatého plynu a podezření na otravu nahlásil obyvatel bvytu v Denisově ulici ve středu 16. listopadu ve 22:46. Na místo vyjeli profesionální hasiči z Olomouce i zdravotníci, kteří po příjezdu zjistili, že v bytě je velmi vysoká koncentrace oxidu uhelnatého. Uvnitř bytové jednotky byly dvě osoby, muž a mladší žena, které se nebezpečného plynu nadýchaly. Do péče si je převzala zdravotnická záchranná služba. Hasiči pomocí speciálního přístroje uvnitř bytu naměřili 500 jednotek ppm oxidu uhelnatého. Byt proto odvětrali a jakmile byly hodnoty plynu nulové, předali ho majiteli s tím, že mu byla doporučena kontrola kotle odborníkem.

Dle informací muž při večerní hygieně začal pozorovat příznaky směřující k možné otravě, mimo jiné bolest hlavy a rozostřené viděni, naštěstí se mu podařilo včas dostat mimo nejvíce postižené místo. "Zdravotníci na místě ošetřili obě osoby, žena byla mužem k místu události přivolána a došlo rovněž k nadýchání se nebezpečnou plynnou látkou. Obě osoby po poskytnutí komplexní přednemocniční neodkladné péče, včetně aplikování medicínského kyslíku a monitoringu poté posádka převezla k navazující nemocniční péči na oddělení urgentního příjmu FNOL," uvedl mluvčí ZZS Zdeněk Hošák.

Jak předejít otravě? 

Případy otravy oxidem uhelnatým bývají v topné sezóně velmi časté. V této souvislosti přidáváme informace o tomto nebezpečném plynu a jednoznačně doporučujeme občanům vybavit své domácnosti detektorem, který je schopný detekovat i minimální únik oxidu uhelnatého.

Co je oxid uhelnatý a proč je nebezpečný?

Oxid uhelnatý (dále jen CO) je hořlavý (hoří modrým plamenem), bezbarvý, jedovatý plyn. Mezi hasiči bývá nazýván tichým zabijákem, není totiž ani vidět ani cítit a již při velice malých koncentracích se pevně navazuje na krevní barvivo namísto kyslíku (váže se asi 200 krát lépe než kyslík). Krví je pak roznášen po celém těle, vytlačuje kyslík a dochází k tragické otravě. Tento plyn zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě.

Kde oxid uhelnatý nejčastěji vzniká?

Při nedokonalém spalování dochází ke vzniku oxidu uhelnatého (CO). V domácnostech tyto jevy vznikají:

• nevětráním a utěsněním místností - používání plynových spotřebičů, například průtokových ohřívačů („karmy“) a sporáků, v místnostech, které nejsou dostatečně větrané, způsobuje nedostatečný přívod kyslíku potřebného pro dokonalé spalování,
• špatným technickým stavem – ať už hořáků spotřebičů nebo nesprávně seřízenými hořáky, zanesením výměníkových ploch průtokových ohřívačů vody nečistotami nebo špatným technickým stavem kouřovodů, kdy kouřovody odvádějící spaliny do komína jsou netěsné, zkorodované, špatně dimenzované nebo ucpané, a spaliny tak mohou vnikat zpět do místnosti,
• nepříznivými tlakovými poměry - v horkém letním počasí se přehřívá konec komínového tělesa, což naruší rovnováhu přívodu vzduchu a odvodu spalin, které mohou vnikat zpět do místnosti.

Jaké potíže pociťuje člověk, pokud vdechuje CO?

Při nízkých koncentracích CO může zdravý člověk pociťovat únavu, malátnost, syčí mu v uších, buší mu srdce, může usnout, omdlít nebo zvracet, může ho bolet hlava. Při delším pobytu v místnosti nebo při vyšších koncentracích CO nastává bezvědomí, zástava oběhu a smrt.

Hodnoty oxidu uhelnatého se uvádí ve dvou jednotkách, a to v PPM (jedna miliontina celku) nebo v miligramech na metr krychlový.

Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, jsou stanoveny limitní (bezpečné) hodnoty oxidu uhelnatého takto:

• asi 26 jednotek ppm v průměru při osmihodinové směně,
• jednorázově 130 ppm.

Bezpečná hodnota oxidu uhelnatého, ve které se může člověk ještě pohybovat, je asi 20 jednotek ppm.

Jak probíhá zásah hasičů?

Hasiči pomocí multidetektorů, což jsou speciální přístroje, které obsahují senzor (nebo čidlo) na oxid uhelnatý, měří koncentrace nebezpečného plynu. Přístroje, které hasiči v České republice používají, jsou téměř na všech požárních stanicích digitální. (nutno tuto informaci ověřit, v Olomouckém kraji platí, v MS kraji také) Vzhledem k tomu, že hasiči už při jízdě k událostí ví, že budou zasahovat u úniku nebezpečných látek, zásah provádí vždy v dýchací technice.

Po příjezdu na místo mimořádné události vstoupí hasiči dovnitř objektu a tam pomocí multidetektoru měří koncentrace oxidu uhelnatého. Po naměření zvýšených hodnot následuje evakuace, popř. záchrana osob do prostor nezasažených oxidem uhelnatým. Postiženým osobám podávají hasiči kyslík a důkladně prozkoumávají všechny prostory, včetně sociálního zázemí, aby stoprocentně vyloučili přítomnost dalších osob uvnitř zasaženého objektu a samozřejmě prostory odvětrávají (ať už přirozeně nebo nuceně).

Jaká zvolit preventivní opatření?

Nejlepší prevencí jsou samozřejmě pravidelné kontroly spotřebičů a nainstalované detektory oxidu uhelnatého. Péče o bezpečnost svoji a svých blízkých by měla být jedním ze základních zájmů a odpovědností každého občana.

• Pokud máte doma plynové vytápění, dodržujte lhůty pro kontroly plynových spotřebičů a spalinových cest.
• Myslete na dostatečný přívod vzduchu k topidlům. U některých druhů topidel (např. u karmy) hrozí v případě nedostatečného odvětrání otrava CO. I zkontrolovaný a seřízený spotřebič se tak může stát příčinou otravy.
• Při jakýchkoliv i drobných stavebních úpravách (např. výměna vnitřních dveří, výměna oken) mějte na paměti, že některé spotřebiče musí mít zajištěn dostatečný přívod vzduchu.
• Spotřebiče instalujte a provozujte podle návodu výrobce.
• Pořiďte si detektor oxidu uhelnatého.

Jak detektor správně instalovat?

K instalaci musí být použit návod výrobce, který by měl zohledňovat normu ČSN EN 50292. Ta umožňuje instalaci detektorů na stropě (alespoň 30 cm od stěn) nebo na stěně (do 15 cm od stropu) a zároveň horizontálně ve vzdálenosti 1 až 3 metry od hrany spotřebiče.

Detektor se umisťuje do každé místnosti, kde se nachází spotřebič spalující palivo. Pokud je místnost rozdělena příčkou, musí být detektor ve stejné části jako možný zdroj CO.

V místnostech se šikmým stropem musí být detektor na vyšší straně místnosti.