Záchrana reprezentativního sálu základní školy Komenium s freskovou výzdobou, jaká nemá v našich zemích obdoby – to je cíl investiční akce, která se odehrává už od roku 2016.„Rozhodli jsme se tento prostor a unikátní výtvarné dílo zachránit, i když jde o velmi náročný úkol. Vzhledem k rozsahu restaurátorských prací a k velikosti tohoto bohatě zdobeného sálu byla tato důležitá akce od počátku koncipována jako více etapová,“ vysvětlil primátor Antonín Staněk, který se ve čtvrtek zúčastnil kontrolního dne. Momentálně se do finále blíží etapa, která uvede do původního stavu stěnu s okny. Radní už také schválili další pokračování restaurování. "O obnovu výzdoby sálu jsme usilovali dlouho, ale nikdo na to neslyšel. Jsem moc rád, že se konečně se našlo vedení města, které bylo ochotno se do toho pustit," podtokl ředitel základní školy František Vlček.

Povrch stěny s okny, která je při vstupu do sálu vpravo od dveří, má plochu přibližně 130 metrů čtverečních, opět se tedy jedná o velmi rozsáhlou plochu, souvisle pokrytou freskovou výmalbou. „V současné době už je povrch velmi citlivých klihových a temperových maleb očištěný od dlouhodobě ulpělých nečistot, přemaleb a lokálních retuší,“ popsal aktuální stav prací vedoucí restaurátorského týmu Radomír Surma. Přemalby a retuše bylo nutné odstranit proto, že byly dělány na znečištěný povrch a proto po očištění celé plochy byla tato místa výrazně tmavší. „Dále provádíme injektáž, hloubkové zpevnění zdiva a omítek a povrchové zpevnění maleb k vápennému podkladu,“ dodal restaurátor. Současně už začalo zatmelování defektů vápenným tmelem a poté jemným štukovým tmelem. Práce by měly být hotovy do konce listopadu. Náklady na pátou etapu restaurátorských prací činí 1,54 milionu korun, městu se podařilo získat dotaci z rozpočtu ministerstva kultury ve výši 1 milion korun.

Utajený požár v sedmdesátých letech ohrozil statiku stropu

Kromě samotných restaurátorských prací bylo ovšem nutné provést sanaci mezistropní konstrukce. Bez této fáze by nemělo celé restaurátorské dílo velký smysl, protože vnitřní konstrukce stropu nad sálem byla ve velmi špatném technickém stavu. Významný podíl na vzniku kritické situace měl lokální požár, k němuž došlo v místnosti nad sálem někdy v 70. letech minulého století. Oheň tehdy poničil trámy a místy zcela zničil podbití omítek, které se v jednom kritickém místě fabionu jen zázrakem nepropadly. Následkem těchto poruch pak klesal strop s freskami, místy až o 20 centimetrů. Po provizorní a ne zcela profesionální opravě v minulosti přisypávali na již existující zásyp řemeslníci do prostoru mezi podlahou a stropem další vrstvy převážně stavební sutě, které měly poškozený strop vyrovnat. Zásyp ale značně zatěžoval stropní konstrukci, navíc místy silně porušenou ohněm, takže ho nyní bylo nezbytně nutné odtěžit.

Podle slov restaurátora Radomíra Surmy bylo z prostoru stropní konstrukce odtěženo neuvěřitelných zhruba čtyřicet tun zásypu. „To výrazně odlehčilo konstrukci, takže se strop mohl po desítkách let opět přirozeně pozvednout a částečně vyrovnat,“ uvedl Radomír Surma. Ve stropním prostoru provedli nyní odborníci úpravy a zpevnění a doplnili podbití a další chybějící konstrukční prvky. Ke konstrukčním trámům byly přidány zpevňující a vyrovnávací příložky z OSB desek, podlahovou krytinu nyní tvoří nové dubové vlysy lepené na podkladovou vyrovnanou konstrukci tak, aby navazovala nivelita přesně na vstupní komunikační chodbu školy v podlaží nad sálem. Teprve po dokončení podlahy o podlaží výše mohou restaurátoři dokončit v sále nápravu škod od požáru před téměř padesáti lety. Náklady na rekonstrukci činí téměř 2 miliony korun, tuto část prací hradí město ze svého rozpočtu bez dotace.

Mimochodem, z dnešního pohledu je udivující, že pod takto poškozenou stropní konstrukcí s takovou zátěží mohly po desítky let trávit děti hodiny tělesné výchovy... 

Horkovzdušné topení jako u starých Římanů

Během prací se ukázalo, že sál býval kdysi vytápěn zajímavým systémem dálkového horkovzdušného topení. V sále je jeden velký průduch (a možná i dva menší), do nějž vede šachta ze sklepa školy, kde byla kotelna. Zpoza ozdobně kované mříže tak do sálu vstupoval horký vzduch. "Je to v principu stejný systíém, jakým byly vytápěny třeba paláce starých Římanů," podotkl Radomír Surma, kterého by potěšilo, pokud by se podařilo tento systém obnovit, byť to zřejmě nebude možné i s ohledem na dnešní přísné bezpečnostní normy.   

„Restaurování bude pokračovat i v příštím roce. Na posledním jednání Rada města Olomouce schválila zahájení veřejné zakázky II., III. a IV. etapy restaurování sálu ZŠ Komenium,“ uvedl náměstek primátora Pavel Urbášek. Tyto etapy se budou týkat balkonové zadní zdi, průčelí pod okny a zdi vlevo bez oken.

Slavnostní sál v budově, která vznikla v letech 1873 až 1875, je na všech stěnách i na stropě vyzdoben ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Diváka při pohledu na výzdobu sálu fascinuje hustota a složitost výjevů i ornamentálních prvků. Obdobná malířská výzdoba v takovém rozsahu a provedení je unikátem, který nemá v tuzemsku srovnání. Hlavním autorem freskové výzdoby, na níž se podílelo více tvůrců, je pravděpodobně malíř José Hilber, a vznikla roku 1892. Význam školy samotné potvrzuje i její historie. Prvotním důvodem k této velkorysé stavbě byla nejen praktická potřeba nových prostor, ale i snaha o zvýšení prestiže školství v Olomouci. Myšlenka stavby školy zaujala i samotného císaře Františka Josefa I., který nad stavbou převzal patronát a školu po otevření osobně navštívil. Zdejší Slavnostní sál nemá u nás obdoby. 

Foto: REJ.cz a MMOL/ Blanka Martinovská