Schodiště spojující Blažejské náměstí a vstup do olomouckých Bezručových sadů prošlo kompletní obnovou. Do náročné opravy investovalo město více než dva miliony korun. Celkovou rekonstrukci historického schodiště, na kterou dohlíželi i archeologové, si vyžádal jejich špatný technický stav.

„V minulosti jsme na schodišti prováděli zejména záchovné a udržovací práce, abychom zabezpečili to nejnutnější. Špatný stav schodiště, který byl dán především jeho nekvalitním podložím, však dokázala vyřešit až jeho celková rekonstrukce,“ vysvětlil primátor Antonín Staněk.

Při demontáži původních kamenných schodišťových stupňů se zjistilo, že se štěrkové podloží nachází jen na velmi malé ploše a jeho téměř celá nosná konstrukce schodiště leží na skalním podkladu. „Oprava historického schodiště si tak ve svém důsledku vyžádala nejen úpravu podloží, ale i nové řešení nosné konstrukce a výměnu několika žulových schodišťových stupňů,“ objasnil primátor Staněk.

Nosnou konstrukci tak po opravě tvoří soustava kovových pilotů a železobetonová deska, v níž jsou nově ukotvené opravené i doplněné schodišťové stupně. „Velká část původních žulových schodnic byla repasována v kamenické dílně a jen ty nejvíce poškozené stupně nahradily nové, které kameníci vytvořili ze slezské žuly,“ doplnil primátor. V rámci stavebních prací, jež si na téměř tři měsíce vyžádaly uzavření oblíbeného historického schodiště, byly při vstupu z Blažejského náměstí instalovány nové žulové patníky, které nahradily původní betonové.

Strmá skála změní pohled na dějiny Olomouce

Rekonstrukci schodiště provázel záchranný archeologický průzkum, který prováděl Národní památkový ústav v Olomouci. Archeologové sice na místě našli jen malé torzo zdiva z období novověku, související s pozdějšími úpravami někdejší Blažejské brány, průzkum ale odkryl jiný významný fakt. Zatímco archeologové i historici doposud předpokládali, že skalní sráz Blažejského návrší v místech brány byl v minulosti upraven a snížen, výzkum ukázal, že tomu tak nebylo a nacházel se zde strmý svah. „To do značné míry vyvrací původní předpoklady, že tudy přes blažejskou osadu vedla v raném středověku dálková obchodní trasa, podél níž se pak ve 13. století zformovalo i Dolní náměstí,“ popsal vedoucí odboru archeologie NPÚ Pavel Šlézar. Změna pohledu na tuto obecně předpokládanou dálkovou trasu by naopak mohla oživit představy o tom, že si svůj význam mnohem déle podržela lokalita na Povlu, kde byla v 80. letech odkryta předvelkomoravská opevněná osada. Právě tam totiž mohl být brod přes řeku Moravu a právě tam mohla dálková kupecká trasa vést.  

Nové zjištění tedy spolu s objevy při rekonstrukci Dolního náměstí zřejmě přiměje historiky k revizi představ o urbanistickém vývoji Olomouce. Samotná brána na Blažejském náměstí vznikla až po založení města. I když její zbytky už byly při dřívějších stavebních pracích zřejmě zcela odstraněny, známe její gotickou podobu z novověkých vyobrazení. Pozůstatky novověkého předpolí brány jsou pravděpodobně uchovány pod trávníkem Bezručových sadů.

Foto: MMOL/ Blanka Martinovská