Nový pavilon KALAHARI, který vyrostl v centrální části olomoucké zoo, začne do svých prostor po Novém roce vítat své obyvatele. Mezi zvířaty, jejichž se stane domovem, je i hrabáč kapský. Toto zajímavé zvíře je v zoologických zahradách k vidění spíše výjimečně.  Jeho chov není úplně jednoduchý, proto i dostupnost mladých zvířat není snadná. "My ale máme rádi výzvy, hrabáče jsme tedy vybrali mezi reprezentanty africké fauny. Do jara letošního roku v naší zahradě chován nebyl. Na konci března jsme prvního zástupce tohoto druhu přivezli ze zoologické zahrady v Jekatěrinburgu," říká mluvčí Zoo Olomouc Karla Břečková. Podle dodaných informací přicestoval samec. Je to tak skutečně? Pohlaví u hrabáčů je totiž obtížně rozpoznatelné. Jistota byla nutným předpokladem pro rozhodnutí koordinátorky evropského chovu hrabáčů, které zvíře bude nejvhodnější k jeho dopárování.

JAK ZJISTIT POHLAVÍ HRABÁČE

"Hrabáči mají pohlavní orgány zatažené dovnitř do těla, pouhým pohledem se nedají rozpoznat a podrobné zkoumání by je stresovalo,“ říká zooložka Libuše Veselá, která má v zoo na starosti odbornou péči o tohoto živočicha. Zoologická zahrada se proto obrátila na laboratoř Genomia v Plzni, která se genetickými testy živočichů dlouhodobě zabývá. Už dříve tamní tým určil, tehdy pro plzeňskou zoo, pohlaví několika bodlínů – madagaskarských savců, kteří vnějším vzhledem připomínají ježka, i pohlaví ježury australské. Laboratoř Genomia také například určuje, jakými dědičnými nemocemi jsou ohrožena chovná zvířata, jaké mají vzhledové dispozice, a ověřuje rovněž rodičovství zvířat.

„Hrabáč ještě vůbec nemá svoji DNA popsanou, nejsou známy pohlavní chromozomy, podle nichž by se dalo jeho pohlaví poznat,“ uvádí Markéta Dajbychová, ředitelka laboratoře Genomia. Zdejší odborníci proto z kořenové cibulky chlupů už známého samce a samice hrabáče, které získali ze ZOO Dvůr Králové, extrahovali DNA a pečlivě ji porovnali.

„Práce trvala asi měsíc. Zkoušeli jsme různé metody, až se nám podařilo srovnáváním sekvencí DNA objevit typické rozdíly, jimiž se sameček a samička od sebe liší. Tímto způsobem jsme našli geny ZFX a ZFY, které jsou spjaty s pohlavními chromozomy savců. Podle toho jsme pak poznali, že jedinec v Olomouci je samec,“ vysvětluje Markéta Dajbychová z laboratoře Genomia, jak se jim podařilo najít způsob, kterým je nyní možné rozeznat pohlaví kteréhokoli hrabáče z jeho DNA.

Výsledkem této mravenčí práce je nejen 100% jistota, že máme v olomoucké zoo samce, ale zároveň rozhodnutí koordinátorky dopárovat ho samičkou ze Zoo Praha. Jednání o transportu probíhají a hned jak budeme připraveni, přijede k nám druhý hrabáč.

"Věříme, že pokud si padnou do oka a vše bude v pořádku, rozšíří Zoo Olomouc tímto počinem svou kolekci zvířat o další úspěšně se rozmnožující druh," uzavírá téma mluvčí Karla Břečková.