Takřka nulovou spotřebu energií bude mít II. interní klinika, jejíž budovu právě dokončují v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. S desetkrát nižší energetickou náročností půjde o vůbec první takovou nemocniční stavbu na světě. Dokončena má být už v červnu. V tomto směru je tedy Olomouc na špici, když předběhne dokonce i velkou nemocnici v německém Frankfurtu nad Mohanem, která otevření první nízkoenergetické budovy kliniky plánuje až na příští rok.

Nová budova interní kliniky s pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím je současně největší stavbou za posledních deset let, která uprostřed areálu Fakultní nemocnice Olomouc vyrůstá. Budova II. interní kliniky a oddělení geriatrie, která jako vůbec první nemocniční objekt v České republice splňuje standardy pasivní budovy, se mění každým dnem, stavbaři dokončují práce na jejím exteriéru a k finální podobě se rychle blíží také interiér objektu. (Pohled do rozestavěného objektu najdete zde: https://www.youtube.com/watch?time_continue=64&v=pEVKZCKkcN0)

Budova II. interní kliniky a geriatrie, kterou projektovala kancelář Adam Rujbr Architects, je zajímavá nejen svým rozsahem, ale především neobvyklým architektonickým řešením. „Klinika byla projektována jako budova s inovativními prvky a téměř nulovou spotřebou energie. Energetická náročnost je desetkrát nižší ve srovnání s prostorami, ve kterých sídlí tyto zdravotnické provozy dnes,“ vysvětlil Jaroslav Junek, vedoucí útvaru investic FN Olomouc. K tomu, aby mohla vzniknout takto progreivní a moderní budova, bylo klíčové už samotné nastavení podmínek ve veřejné soutěži, kdy nezanedbatelnou roli hrály právě ekologické aspekty. Architekt Rujbr tedy mohl navrhnout budovu tak, že se jedná o stavebně nenáročný a přitom ekologicky citlivý objekt. Už samotná konstrukce budovy o půdorysu písmene U, která je tvořena železobetonovým monolitem, ušetří jak materiál, tak prostor, umožnila snadnější výstavbu a do budoucna dovolí jednoduše i případné vnitřní úpravy a přestavby. Budova má optimální poměr pevných a prosklených ploch a navíc i zešikmené ostění a plochy fasád tak, aby vpouštěly dovnitř více světla. Objekt také počítá s trajektorií pohybu slunce, aby v maximální míře využil sluneční tepelné i světelné energie, ale současně se v letních měsících nepřehříval, což by si vynucovalo používání energeticky náročné klimatizace. Čekárny a další prostory pro klienty nemocnice budou po většinu provozní doby osvětleny přirozeným světlem zvenčí. Střecha budovy bude pokryta zelení, což znamená, že bude mít schopnost zadržovat vodu a také regulovat teplotu v objektu.  

"Díky této investici se nám podaří zásadně zlepšit prostředí na dvou pracovištích, která nyní sídlí v prostorách vybudovaných v prvních desetiletích existence naší nemocnice. Dostaneme se tak z hlediska zázemí pro pacienty i personál na špičkovou úroveň i z pohledu jednadvacátého století, což je obrovský skok kupředu. Výsledkem bude výrazně vyšší komfort a kvalita péče o gastro-enterologické, hepatologické a geriatrické pacienty a rovněž výrazný posun v oblasti endoskopické péče,“ uvedl již v lednu ředitel nemocnice Roman Havlík. Vzhledem k tomu, roční náklady na energetické potřeby nemocničního areálu se totiž pohybují kolem 150 milionů korun, má každá takto koncipovaná budova znamená výrazné milionové úspory. Oddělení geriatrie je posledním zdravotnickým pracovištěm, které je situováno v nejstarší budově Franc Josef z roku 1896, jejíž kompletní rekonstrukce a dostavba je v plánu už řadu let. Pracoviště II. interní kliniky sídlí v objektu, který byl před 50 lety přestavěn z původního plicního pavilonu postaveného v roce 1927. 

Ojedinělá budova by svému účelu měla začít sloužit v záři letošního roku. Nemocnice do výstavby nové kliniky investuje 335 milionů korun, přičemž necelou třetinu z této částky pokryje dotace Ministerstva zdravotnictví ČR, zbývající prostředky hradí zdravotnické zařízení z vlastních zdrojů.

Foto, vizualizace a video: FNOL