Paradoxní situace přináší v Olomouci toto nadmíru horké léto před volbami. Například zálivka veřejné zeleně - některé dvojnásob zalévané stromy by prý mohly kvůli příliš horlivým pomocníkům zajít na přemíru vody v kořenovém systému.
Podle některých jiných aktivních občanů - stěžovatelů by se prý horké ulice neměly kropit, protože to je pro rostliny zbytečné a pitná voda je vzácná. Stěžovatelé ovšem nevědí, že smyslem kropení ulic není závlaha rostin, ale svlažení a ochlazení vzduchu, a že se nepoužívá pitná, ale užitková voda.
Zalité stromy se znovu zalévají
Zálivka veřejné zeleně a především stromů může být vysoce odbornou záležitostí. Například akáty na Dolním náměstí mají nainstalován podzemní samozavlažovací systém. Neodborný zásah, i když vedený dobrým úmyslem, může stromy poškodit.
„Obávám se, že kořeny stromů mohou uhnít. Jsou vysazeny ve speciálních podzemních betonových kontejnerech a nemají možnost odtoku při přelití. Podzemní kapková zálivka k těmto stromům je řízena cyklovačem umístěným u kašny, odkud je možné provést i přihnojení,“ vysvětlila Jitka Štěpánková, vedoucí oddělení péče o zeleň olomouckého magistrátu. Důvodem, proč jsou stromy na Dolním náměstí umístěny v kontejnerech, je zdejší skalnaté podloží s kavernami a nebylo zde možné použít pouze výkop výsadbových jam s výměnou zeminy.
Na sociálních sítích se po zveřejnění této zprávy rozhořely slovní souboje. Ti zalévající dobrovolníci totiž byli podporovateli jednoho hnutí, kandidujícího v podzimních komunálních volbách, a tak také rychle reagovali. Jejich argument zní, že o podzemním zavlažovacím systému věděli a přesto stromy zalili, protože stromy prý byly i přes závlahu z podpovrchového systému suché a vodu potřebovaly.
Letos se musí zalévat víc
Podle primátora Antonína Staňka pečují o veřejnou zeleň příkladně Technické služby města Olomouce (TSMO), ale i najaté zahradnické firmy. „Přes sezonu se zalévá v šesti cyklech, letos jich ale bude kvůli extrémnímu suchu více,“ uvedl primátor Staněk.
Dva vozy Technických služeb s 12 kubíky vody denně vyjedou pět až sedmkrát, aby stromy a keře samospádem zalily. Spotřeba je zhruba 100 litrů na jeden strom a 60 litrů na metr čtvereční křovin. „Zálivka musí být postupná, aby voda dobře vsákla. Zvláště u starší výsadby jsou kořenové baly dost proschlé,“ popsala Michaela Dostálová z TSMO.
Najaté zahradní firmy pečují zvláště o náhradní výsadbu, která doprovází investiční akce. O tyto stromy pečují většinou prvních pět let, pak přecházejí pod TSMO, které mají na starosti asi 80 procent veškeré veřejné zeleně.
Ulice se kropí vodou ze studny, ne z vodovodu
Technické služby se ale starají také o tepelný komfort ve městě. Používají k tomu kropičky, které svlažují ulice v parných dnech užitkovou vodou, čerpanou ze studny. „Důraz klademe na centrum města, dále na lokality, kde probíhají stavební práce na protipovodňových opatřeních a je zde na přilehlých komunikacích prašněji, dále jde o přednádražní prostor a také hlavní tahy,“ popsal za TSMO provozní náměstek Jiří Fryc. Smysl je zřejmý - zvýšit vlhkost a alespoň trošku snížit teplotu i prašnost v ulicích, přičemž se nikdy nepoužívá pitná, ale užitková voda. Přesto prý na radnici chodí výtky občanů, že by se kropit nemělo.
Voda ve městě, a především její zachycení, je ostatně také námětem právě zpracovávané studie Zeleno-modrá infrastruktura. „Zadržení vláhy prostřednictvím zeleně je do budoucna pro statutární město Olomouc nezbytností,“ poznamenal náměstek primátora Aleš Jakubec.
Foto: MMOL/ Pavel Konečný
Příjemný šok, říkají pořadatelé o výtěžku sbírky na pomoc dětským pacientům
Kde stával nejstarší biskupský chrám v Olomouci? Byl tu ještě před katedrálou
Folklorní sláva s cimbálem, piráti a skvělá bluesmanka Wanda Johnson