Fenek berberský je nejmenší liška na světě, malá zlatoplavá pouštní šelma, která má vzhledem k velikosti těla největší uši ze všech psovitých šelem a bohatě osrstěný ocas. V Zoo Olomouc se koncem roku fenkům narodila mláďata. Rodiče je však bedlivě střežili a nechtěli je dlouhé týdny ukázat ani svým ošetřovatelům. Dnes jsou mláďata už k vidění.

„Současnou skupinu tvoří chovný pár, který se těší z mláďat poprvé. Samice je naší odchovankou, samec pochází ze Zoo Praha. Mláďata se sice narodila 14. prosince 2018, ale teprve nyní se rozkoukávají, začínají se ukazovat venku a ostražití rodiče si tak mohou na chvíli vydechnout,“ vysvětluje zoolog Jitka Vokurková. „Naše mláďata absolvovala již odčervování i první vakcinaci,“ doplňuje.

Ve výběhu fenků je teď díky dvěma máďatům mimořádně živo. Čtveřice maličkých šelem se neustále honí nebo pere, chvílemi si ale obě štěňata vzpomenou na to, že jsou vlastně ještě miminka, lehnou si k matce a krmí se. 

„Tak hravé dětství, liščata! A opatrně na housličky a bubínek,“ vzkazuje s úsměvem mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.

V Zoo Olomouc se narodily už skoro tři desítky fenků

Olomoucká zahrada chová fenky od roku 2006. K dnešnímu dni se zde narodilo celkem 28 mláďat. Jedná se o zvířata s noční aktivitou, současně nám záleží na tom, aby je příchozí návštěvníci viděli aktivní. Ve dne je tedy v pavilonu simulována noc. Návštěvníci vchází do tmy, v níž svítí pouze malá barevná světla, která zvířata příliš nevnímají, lidé je však mohou pozorovat při různých činnostech. Mláďata jsou stále v boudě s matkou, přijímají od ní mléko, otec nosí potravu před boudu.

Počty těchto zvířat v zajetí dosahují 144 jedinců a v rámci Evropy je chová 50 institucí. Areál fenků leží v pouštních oblastech severní Afriky, Sinajského a Arabského poloostrova. Jejich kořistí se stávají drobní hlodavci, ptáci, ještěři a hmyz, živí se kořínky, pochutnají si i na datlích. Vydrží dlouho bez vody, obvykle jim postačí tekutiny obsažené v potravě. Nepřátelé fenků patří do řad zdivočelých psů, dravých ptáků a větších plazů. Matka rodí 2-4 slepá mláďata. Zajištění potravy rodině spadá do pracovních povinností samce. Po dvou týdnech se mláďata začínají poprvé dívat na svět, po dalších dvou týdnech je už v noře pěkně živo, neboť začínají objevovat kouzla her. Ve chvíli, kdy by mělo dojít na ochranu potomků, neznají fenci bratra. Své malé svěřence chrání skutečně bedlivě a ostražitě. K pohlavní dospělosti pouštních lišek, které se zajetí mohou dožít až 12 let, dochází do jednoho roku.

Proč máš tak dlouhé uši? 

Díky 15 centimetrů dlouhým ušním boltcům oplývají skvělým sluchem. Uši pomáhají fenkům i při ochlazování – fungují jako tepelný výměník. Pouštním podmínkám je fenek náležitě přizpůsoben - tlapky mu před rozpáleným pískem chrání hustá srst. V důmyslném systému podzemních chodeb se může potkat hned několik rodin. Jediná rodina mnohdy čítá i deset jedinců. Pro fenky je příznačná hravost a nebývalá pohyblivost - dospělý jedinec dokáže vyskočit 70 cm do výšky a více než metr do dálky. V případě pocitu ohrožení se umí zahrabat tak rychle, že doslova „zmizí v písku“.