První narozené mládě letošního roku v rámci světového chovu v zoologických zahradách se ukázalo ošetřovatelům. Malý medojed ze Zoo Olomouc konečně vystoupil z utajení. Přesun do expozice však prozatím není možný, jednak ji obývá jeho otec, který se na výchově nepodílí, navíc existuje velké riziko, že by mu ublížil. „Medojedi jsou zvířata samotářská, pospolu je vidíme pouze v období páření, nebo matku při výchově mláďat. Do budoucna, jakmile malý medojed přestane být závislý na své matce, se s ním návštěvníci pravděpodobně setkají přímo v pavilonu Kalahari,“ upřesňuje zoolog Libuše Veselá.

Tento „chovanec“ Zoo Olomouc je výjimečný

Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí. V celé Evropě pouze potom o 6 zařízení, z toho 3 české zoo. V Zoo Olomouc mohou návštěvníci od 5. října 2018 hledat a najít čtyřletého samce Akina (Bojovník) a tříletou samici Kali (Energie). Jedná se o geneticky cenné jedince, jelikož pochází z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Odchov malého medojeda je běh na velmi dlouhou vzdálenost - v zajetí narozených mláďat, současně zkušeností a informací z prvních týdnů jejich života existuje pramálo, navíc z odchovu ve volné přírodě samice nedělá veřejnou záležitost. Víme tedy pouze to, že mládě se rodí velmi nedokonalé a na matce bývá zcela závislé několik měsíců.

Samec je dvojnásobně těžký

Původ označení pochází z latinského mellivora - mel (med) a voro (žeru, hltám). S touto kunovitou šelmou bychom se tváří v tvář mohli setkat nejen v Africe ale také v částech jižní Asie. Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou váhu cca 15 kg. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale také i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt. Jedná se o zvíře aktivující převážně v noci. Medojed je všežravec, nepohrdne mršinou, pochutná si i na ovoci a má rád med. V zajetí se může dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně.

Neohrožení bojovníci

Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů. Do skladby jeho jídelníčku patří i smrtelně jedovatí hadi - zmije útočná či kobra. Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije. Medojed použitím výměšku análních žláz dokáže zdárně omráčit blanokřídlý hmyz. Úzce spolupracuje (mutualismus) s opeřencem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce. Pozoruhodné je u medojeda i období páření. Samice v říji se pozná neochvějně – páří se téměř nepřetržitě 1-2 dny.