AKTUALIZOVÁNO Procházka podél břehů Mlýnského potoka v centru Olomouce může leckoho překvapit. Nejen že na některých místech chybí drobné dřeviny. Narazíme i na značně široké pařezy a pahýly po středně vzrostlých stromech a výrazně nahlodané jsou i objemné kmeny stromů, které na břehu řeky rostou už mnoho desítek let. Stojí za tím bobr evropský, chráněný hlodavec, kterému se v Olomouci daří skvěle.  

Proč vlastně bobr do stromů kouše, či spíše hlodá? Lýko a tenké větve mu slouží jako potrava, bobr je býložravec. Další tvrdé dřevo už nejspíš nekonzumuje, daleko spíše se snaží strom prostě pokácet. Podle toho, jak mohutné stromy už teď nesou stopy bobřích hlodáků, je zřejmé, že bobři z Mlýnského potoka v Olomouci mají opravdu rádi výzvy. Jedná se o stromy, staré mnoho desetiletí. Podle odborníků je bobrů v Olomouci a okolí už opravdu hodně a jejich zvýšená aktivita si asi vyžádá nějaká opatření. Například tento týden musel být pokácen nahlodaný strom, který hrozil pádem na chodník v parku pod Dómem. Další nahlodané stromy by téměř stoprocentně spadly do Mlýnského potoka. Tím ovšem jezdí často vodáci… Za úvahu tedy stojí třeba ochrana vzrostlých stromů například pletivem. Podle odborníků by to bylo moc nákladné. Říkají to zkušenosti z Lednicko - valtického areálu, kde už bobři řádí delší dobu.

V poslední době jsme se dozvěděli, že mezi pejskaři, kteří chodi venčit do parku pod Dómem, se šíří obavy. Někteří tvrdí, že zde už bobr napadl příliš aktivního psa, který běhal navolno. Potvrzená informace to ale není.

O víkendu ze soboty na neděli 15. prosince bobr skácel další tentokrát opravdu zzrostlý strom. Vzhledem k tomu, že přehradil Mlýnský potok přes celou šířku, bude nutné, aby strom správce toku či parku co nejdřív odstranil. Případná cesta kanoistů by tady mohla dopadnout dost špatně, nemluvě o jarním stoupání hladiny řeky.   

V Olomouci je práce bobrů vidět na březích Mlýnského potoka, u řeky Moravy například na Švýcarském nábřeží nebo také u stojatých vod, jako jsou jezera Poděbrady a Chomoutov. 

Umí dobře stavět hráze

„Bobr evropský (Castor fiber) je až metr velký, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko.“

Takto o bobrovi hovoří wikipedie. Dodává, že se živí lýkem a větvičkami, tvrdé dřevo stromů používá prý spíše jako stavební materiál. Bobr je údajně tak důmyslný, že pro něj nevhodné druhy stromů s tvrdým dřevem, jako jasany či duby, v okolí řek kácí, aby uvolnil místo své oblíbené vrbě.

Bobří hrady, kterými jsou proslulí kanadští hlodavci, sice jejich evropští bratranci moc nestaví, což ale neznamená, že by neměli zájem o stavební využití dřeva. Přehrazováním vodních toků se například snaží udržovat hladinu řeky v takové výši, která právě jim vyhovuje. To ovšem může být problém třeba při jarním tání a stoupání hladin řek.

Foto: REJ.cz

Titulní foto: Wikipedie/Bohuš Číčel